Jak zabít dvakrát (Josef Klíma)

Záhadná autonehoda a smrt bývalého policisty. Dva kriminální příběhy z pera investigativního novináře, ve kterých poprvé představuje sebevědomou, ale občas i zranitelnou vyšetřovatelku Kláru Radovou.

Jméno investigativního novináře Josefa Klímy mají jistě mnozí z Vás spojeno s pořady Na vlastní oči, případně z pořadů Soukromá dramata a Očima Josefa Klímy. Leckteří z Vás ho možná znají i jako autora řady románů rozličných žánrů. Klíma píše klasické detektivní příběhy, dobrodružné novely, umělecky zpracované reportáže i literaturu faktu, ve které se věnuje mediálně známým krimi kauzám. Společně s kolegou Jankem Kroupou napsal knihu Jiří Kajínek: Vrah, nebo oběť? a Pravda o Kajínkovi. Některé Klímovy romány (Radikální řez, Nahota na prodej) byly zfilmovány; sám autor se pak podílel na scénáři ke krimi seriálům Expozitura a Atentát.

Zatímco Klímův dlouholetý spolupracovník z publicistický pořadů Janek Kroupa nedávno představil svou první detektivku, ve které zúročil své profesní zkušenosti z rozkrývání různých propojení podsvětí, politiky a policie (Čistí), Klíma se loni vrátil k formátu klasické detektivky. Vydal dvě novely pod společným názvem Jak zabít dvakrát. Titul lze chápat jednak ve smyslu, že jde o dva příběhy, nebo také o tom, jak pachatel zabíjí dvakrát (v první povídce dokonce stejným způsobem).

V prvním příběhu Nehoda sjede auto jistého podnikatele z neznámých příčin ze silnice. Zpočátku všechno nasvědčuje tomu, že se buď řidič nevěnoval řízení, nebo že se rozhodl svou pouť na tomto světě ukončit. Na autě není nalezena žádná technická závada a řidič neměl v krvi žádný alkohol nebo toxické látky. Případ dostává na starost rázná policistka Klára Radová, která na nehodu nebo sebevraždu nevěří. Kolegové tuhle nakrátko ostříhanou blondýnu, která chodí v kožených hadrech a jezdí na motorce, nemají zrovna v lásce. Kvůli ní se před časem nechali namočit do podvodu jejího bývalého manžela a přišli o nemalé peníze. Klára dostává k ruce mnohem mladšího kolegu Petra Hampla, který byl do jejího oddělení přeřazen po průšvihu ve svém původním působišti. Podaří se jim najít důkaz o úmyslně spáchaném trestném činu?

Ve druhé povídce Ruka je u svého domu zavražděn bývalý policista. Jeho někdejší kolegové, včetně Kláry Radové, jsou otřeseni. Detektiv patřil k těm slušným policistům ze staré školy, navíc už byl nějakou dobu v důchodu. Kdo měl zájem po takové době na jeho odstranění? Důkazy směřují k nedávno propuštěném vězni, jehož čerstvý otisk byl nalezen na kapotě auta zastřelého muže. Jenže ani ten není k nalezení a Klára s Petrem tuší, že za celou vraždou může být něco většího než jen pomsta za dopadení.

Skoro se zdá, že oba příběhy více než na stavbu děje sází na chemii mezi dvěma hlavními postavami. Docela to funguje, i když jsme už podobné prvky viděli v mnoha jiných dílech. Hlavní hrdinka trochu připomíná policistku z televizního krimi seriálu Odznak Vysočina (v podání Moniky Hilmerové), nicméně tu najdeme řadu dalších prvků známých z tuzemských i zahraničních seriálů – jiskření mezi dvěma parťáky opačného pohlaví, policejní rivalitu, masku drsňáctví, i úctu ke starým policejním bardům. Oba příběhy jsou z hlediska detektivky místy trochu nepřehledné, navíc oba mají zpočátku celkem běžnou zápletku i motiv. Malinko se vymykají snad jen provedením vražd, které je ovšem poněkud přitažené za vlasy. Ani jeden příběh tak nevybočuje ze standardu detektivek, které divák sleduje nebo čte, protože „prostě chce sledovat, jak se něco vyšetřuje“. A nemusí to být ani moc akční.

První povídka skutečně uplyne téměř nevzrušivým tempem, kterému moc neprozpívají některé dějové odbočky. Jednak v podobě vyšetřování násilníka z konečné MHD, jednak vztah Kláry s dospívající dcerou. I když chápu, že se najde skupina čtenářů, kterým rozpitvávání tohoto vztahu přijde jako zajímavé okořenění. Další odbočka s údajným znásilněním už vyznívá dost vyumělkovaně. Druhá povídka je ještě trochu zamotanější, a i když je v ní o něco více akce než v prvním příběhu, pořád mě děj nedokázal více zaujmout. Znovu mě tak spíš více bavily obě hlavní postavy, což je ale na detektivku málo.

Suma sumárum, jde o dva příběhy, které nejsou nijak převratné, malinko se vymykají provedením vražd, které je ale na hranici uvěřitelnosti. Často celkem pomalé tempo nahazují sympatické hlavní postavy a jejich vzájemná chemie. Autor už mezitím vydal další dvojici povídek, pod názvem Hřebec a Kráska. Vnikla tak nová knižní série Případy vyšetřovatelky Kláry Radové. Už jen kvůli ní doufám, že do série ještě nějaké tituly přibydou a že budou mít i zajímavější, dynamičtější a napínavější děj.

Text: Josef Klíma (2021)
Vydáno: Euromedia Group, a. s. v edici Kalibr (2021)
256 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA