Čistí (Janek Kroupa)

Vražda spolupracovníka primátorova náměstka zavede detektiva do spletitého propojení organizovaného zločinu, policie a vysoké politiky. První detektivní příběh od investigativního novináře, který se podílel na odhalení řady kriminálních kauz.

Janek Kroupa je známý investigativní novinář. Mohli jste ho vidět v někdejších publicistických pořadech Občanské Judo a Na vlastní oči, kde spolu s dalšími známými tvářemi Josefem Klímou a Stanislavem Motlem rozkryli mimo jiné kauzu tzv. Berdychova gangu, nájemného vraha Jiřího Kajínka nebo nákupu obrněných transportérů. Později působil Janek Kroupa jako investigativní reportér pro Český rozhlas a následně v redakci portálu Seznam Zprávy. O kauze Kajínek napsal dvě knihy (Pravda o Kajínkovi a Jiří Kajínek: Vrah, nebo oběť?) a přidal k nim ještě titul o skutečných zločinech (Zločin jako profese). Kromě toho se jako scénárista podílel na několika televizních krimiseriálech. Román Čistí (jde o volební slogan jedné z politických stran, o které se v knize píše) je jeho beletristickou prvotinou.

Na začátku příběhu jsme svědky vraždy jistého Františka Novotného, který pracoval pro náměstka primátora Jaroslava Šikla a v podstatě pro něj dělal špinavou práci. Právě Šikl je zakrátko uvězněn coby podezřelý z objednání, nebo dokonce vykonání této vraždy. Mladý politik nařčení odmítá. Obvinění nevěří ani investigativní novinář Pavel Martin. Ostřílený žurnalista už nějakou dobu sleduje podezřelé aktivity předsedy poslaneckého klubu vládnoucího hnutí Jiřího Fouska. Je přesvědčen, že právě on tahá za nitky. Ani detektiv vyšetřující vraždu, plukovník Smutný z Národní centrály proti organizovanému zločinu, není zcela přesvědčen o Šiklově vině, nicméně nemohl nic dělat, důkazy hovoří jasně. Když je pak Šikl ve věznici zavražděn, Smutný cítí vinu. Zároveň ale tuší, že objednávka na Šiklovu smrt přišla z venku, a pokud někdo dokázal tohle, a ještě na něj narafičil vraždu, má Smutný před sebou mocného protivníka. Všechno směřuje k tomu, že nakonec bude muset spojit síly s investigativním novinářem, který má poněkud netradiční, ale o to efektivnější spolupracovníky.

Když se někdo s profesí, jakou vykonává Janek Kroupa, pustí do psaní detektivky či krimi románu, je jeho dílo očekáváno se zvýšenou pozorností. Je jasné, že autor v tomto případě ví, o čem píše, a i když je jeho román fikce, je nabíledni, že bude odrážet skutečné kriminální případy či politické skandály. Přesně totéž avizoval Janek Kroupa na nedávném křtu knihy. Má jít o čistou fikci, která popisuje, jak skutečně funguje novinářská i policejní práce. A v jeho knize má být vidět odraz několika reálných příběhů.

Jako prvotina je to dobré. Nemá to mnoho stran, dá se to přečíst za jedno či dvě odpoledne. Nejde to tedy tak do hloubky jako tvorba některých Jankových zahraničních kolegů, jejichž knižní kolegové jsou také investigativní novináři (za všechny asi mohu jmenovat proslulého Stiega Larssona). Nicméně z řádků cítíme, že autor skutečně prošel mnoha politickými tiskovkami a jednáními a že čerpá ze svých publicistických zkušeností. Čtenáře seznamuje lehkou a srozumitelnou formou, jak to v takové politické straně chodí, jak se hraje vysoká hra se státními zakázkami a především, jak může být politika, policie i podsvětí propojené. Nedočkáme se ovšem žádných velkých překvapení. Ten, kdo trochu politickou scénu sleduje, si spíše potvrdí, že to tak nějak chodí, ale přesto je to zajímavé; ne pokaždé můžeme nakouknout do hry těm, kdo rozhodují o nejdůležitějších stavbách v našem okolí.

Co se týče krimi linie, jde o sled poměrně standardních prvků tohoto žánru – starý, patřičně cynický investigativní novinář, ale se srdcem na správném místě, poctivý policejní dříč, různé „špiónské fígle“ a technické hračičky, násilí ve vězení. Autor celkem pravidelně střídá pohledy do politických her a nečistých machinací těch v nejvyšší politice se zmíněnou krimi linií. Coby výplň tu ještě najdeme drobné dějové odbočky v podobě osudu několika postav, kterých se hlavní dějová linie dotýká.

Teď si dovolím malý spoiler, nicméně autor o tom, co píšu v následujících řádcích, už sám mluvil na zmíněném křtu knihy. Čtenáře možná překvapí relativně kladný konec. V podobném příběhu by spíš čekal „vyšumění“ do ztracena nebo čistě otevřený konec. Ale jak se to vezme, ten závěr je skutečně zčásti pozitivní, ale i otevřený. Autor na besedě podotkl, že kniha měla několik verzí a původně měla skončit happy endem. Možná poněkud překvapivé od investigativního novináře, řeknete si, avšak Janek soudí, že zlo nikdy zcela vyhrát nemůže. Protože kdyby už nestálo proti žádnému dobru, začaly by se zlé síly likvidovat navzájem. Kniha tak spíše končí v souladu s jeho další zmínkou, že detektivka skončí poslední stranou, ale život jde dál. I v jeho detektivní prvotině se osud několika postav uzavřel, ale život (hlavně několika klíčových a mocných postav) jde (bezstarostně) dál.

Text: Janek Kroupa (2022)
Vydáno: nakladatelství BizBooks ve společnosti Albatros Media a. s. (2022)
184 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA