Mrtvý muž přichází (Paul Finch)

Podzimní údolí na severu Anglie zahalila hustá mlha. V ní se však pohybuje vrah, který své oběti vraždí obzvlášť krutým způsobem. Nikdo z obyvatel od světa odřízlé vesnice si před ním není jistý. Ani seržant Heckenburg…

Před deseti lety postřelila detektiv konstábl Gemma Piperová coby volavka sériového vraha s přezdívkou Cizák. Tomu se však přesto podařilo uprchnout a od té doby ho nikdo neviděl. Piperové zásah proti vrahovi, který se mimo jiné zaměřoval na milenecké páry oddávající se na opuštěných místech sexuálním hrátkám, pomohl v kariéře. Přesto ona a její kolegové neměli z výsledku celé akce zcela uspokojivý pocit.

Deset let poté je seržant Mark „Heck“ Heckenburg z oddělení sériových zločinů Metropolitní policie přeřazen do malého okresu v Jezerní oblasti na severu Anglie. Pro detektiva, který před dvěma měsíci zneškodnil partu vrahů přezdívanou Klub sympaťáků, je teď největším vzrušením „zátah“ proti trojici zlodějíčků okrádající turisty. Nové místo v krásné, ale poněkud drsné krajině, kde má jediného kolegu – mladou policistku Mary-Ellen, by se mohlo zdát jako dobrá terapie, ale Mark se tu ve skutečnosti nudí.

To se však změní, když se za jedné mlhavé noci ztratí dvojice mladých turistek. Později Mark najde jednu z nich těžce zraněnou po pádu ze strmého srázu a také postřelenou. Dívka Markovi sdělí, že je v mlze sledoval někdo, kdo si při tom pískal písničku Strangers in the Night od Franka Sinatry. Později je přepadl. Jí se podařilo navzdory postřelení utéci, ale kamarádku nejspíš tajemný pronásledovatel ubil kamenem. Mark znervózní – zmíněnou písničku si před deseti lety pískal Cizák („stranger“ – cizinec, cizák). Je možné, že by se vrátil? Mark je přesvědčen o tom, že by to mohlo Gemmu zajímat. A tak zatímco se (dnes superintendantka) Piperová vydává na sever Anglie, mlha houstne a v ní si vrah vybírá další oběti, které sprovází obzvlášť sadistickým způsobem ze světa…

Bývalý britský novinář a policista Paul Finch vložil do úvodu své čtvrté knihy s hlavní postavou Marka Heckenburga věnování: „Pro moje děti, Eleanor a Harryho, se kterými jsme si, když byly malé, vyprávěli spoustu strašidelných příběhů a jejichž nadšení s věkem nijak neochablo.“ Přesně v tomto duchu se jeho nová česky vydaná kniha nese. Vyprávět si strašidelné historky. Ale s velkou dávkou hororových ingrediencí. Finch se už dříve nechal slyšet, že thriller musí být strašidelný, a tak kromě už tak ponuré a strašidelné mlhy přidává motiv vyšinutého zabijáka a patřičnou dávku morbidnosti. A také nejspíše i cílené odkazy na slavné thrillerové či hororové příběhy. Prolog z roku 2004 lehce připomíná Zodiaka, v současnosti pak Mlhu Stephena Kinga, která se dočkala i zpracování v podobě filmu i televizního seriálu.

Vždycky jsem rád, když se další knihy nově poznaného autora čtou stejně dobře a jsou z hlediska daného žánru stejně dobré (a tím pádem také úspěšné) jako ty první. U Paula Finche se tohle dá tvrdit s naprostou jistotou. Dalšímu románu s detektivem seržantem Heckenburgem určitě prospěla změna prostředí a způsob vyprávění. „Heck“ už nehoní ve městě partu zabijáků, ale přesouvá se na sice drsný, ale víceméně idylický sever, aby tu řešil drobné krádeže. Po předchozích třech Finchových knihách nám však musí být jasné, že u toho nemůže zůstat. A skutečně ten správný děs, to správné mrazení v čtenářových zádech přijde, když se zdá, že Cizák stále žije a znovu udeřil. Navíc jako by byl všude, jako by i v té husté mlze viděl a předvídal každý krok svých obětí i svých pronásledovatelů. I v tom se čtvrtý „Heckův“ příběh liší – nejde už o klasickou honbu za pachatelem, ale pachatel tentokrát spíš pronásleduje Hecka a jeho kolegy a přátele. Celý příběh se tak spíše hlásí ke klasickým hororovým „slasher vyvražďovačkám o přežití“, takže kromě zmíněné Mlhy by se tu daly najít například i prvky z The Walking Dead apod.

Mrtvý muž přichází je skvělý a povedený thriller se vším všudy. Vedle Nenalezené, Čtvrté opice a Jepice je pro mě jedním z nejlepších titulů svého žánru tohoto roku. Miluju příběhy ze samoty, kdy jsou usedlíci vystaveni nebezpečí. Tady vyplývá především z toho kdo, a kde se v husté mlze skrývá. Mlha tady hraje stěžejní roli a je popsaná velice sugestivně. Přímo cítíte, jak na vás působí to stísněné ticho, to husté bílé mléko, které pohlcuje všechno, včetně zvuků, a mění jinak půvabnou krajinu v téměř neznámou a nepřátelskou krajinu. Kde navíc kdykoliv a odkudkoliv může přijít útok. Finch ovšem ani tentokrát nezapomíná na akční scény, a tak se můžete těšit na lanový most přes propast, honičku na čtyřkolkách nebo divoký sjezd peřejí.

Ke konci knihy se objeví odpovědi na některé otázky, ale nijak to neubírá na dramatičnosti děje. Scéna se trochu změní, ale je stále režírována skvělým vyprávěčem, který si prostě napínání čtenářových nervů užívá a nemá žádný problém s přehozením pomyslné výhybky. Třeba na kolej, která nás dovede až k překvapivému finále, kdy si možná uvědomíme, že jsme podcenili některé souvislosti a zbytečně si nechali odvádět pozornost falešnými stopami.

V tyhle studené a nevlídné podzimní dny se čte kniha ještě lépe. Myslím, že Eleanor a Harry měli určitě radost. A já rozhodně s nimi, takže vám jen doporučím uvařit si stylově pořádný hrnek čaje, usadit se do tepla a pustit si skladbu Strangers In the Night. Pak už se jen nechte unášet příběhem. Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál, je…

Originální titul: Dead Man Walking (2014)
Vydáno: HarperCollins, Londýn (2014)
Vydání v České republice: Domino (2018)
Přeložila: Zuzana Pernicová (2017)
392 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA