Znesvětitel (Paul Finch)

Máte poslední dobou pocit, že čtete samé nudné detektivky a že už by to zase chtělo něco, co Vám nedovolí dát knihu z ruky? Máte dojem, že už nikdo neumí psát příběhy, které čtete bez dechu od začátku do konce? Tak nezoufejte, Znesvětitel je ten pravý lék pro Vaší thrillerově vyprahlou duši.

Policejní hlídku nasměruje anonymní upozornění do opuštěné továrny, kde prý „najdou něco zajímavého“. A opravdu, posléze tu policisté objeví v zazděném komínu mrtvého muže v kostýmu Santa Clause. Jak se brzy ukáže, byl zazděn zaživa.

Dvojice teenagerů zajede v noci na opuštěné místo, kde se miluje v autě. V tom oknem proletí šíp z luku a oba je na místě usmrtí.

Kate, pracovnice charitativního obchodu, zastaví při cestě z práce auto vedle jakéhosi bezdomovce. Ten však po ní nečekaně skočí, sváže ji a hodí do jejího auta, ve kterém ji unese. Později se Kate probere na dně jakési staré studny. Ale není tu sama…

Detektiv seržant Mark „Heck“ Heckenburg pracuje v Oddělení sériových vražd při Národním kriminálním útvaru, který spadá pod New Scotland Yard. Z různých policejních oddělení po celé zemi jim sem posílají případy k posouzení, zdali by nemohly mít společného pachatele. Tak se Heck dostane i k vyšetřování vraždy „zazděného Santa Clause“ a mladého páru v autě. Tým detektivů pod vedením ambiciózní Gemmy Piperové brzy zjistí, že oba zločiny nesou některé znaky jedné dřívější vraždy. Důležité však je, že se všechny odehrály během nějakého svátku (Vánoce, Valentýn atd.). Jde o nějakou morbidní oslavu tradičních svátků? Tahle hypotéza se detektivům potvrdí, když jsou o dalším populárním svátku povoláni k hrůznému nálezu, se kterým se nikdo z ostřílených detektivů dosud nesetkal. Policisté si pro pachatele najdou přezdívku Znesvětitel, která brzy pronikne i na veřejnost. Problém je v tom, že v každém měsíci je hned několik svátků…

Britskému autorovi Paulu Finchovi byl celoživotním zdrojem inspirace jeho otec Brian, který byl také spisovatel. Především ale pracoval celých čtyřicet let jako scénárista na všech možných seriálech, které byly populární od sedmdesátých let až po první dekádu nového tisíciletí. Paul snil o tom, že jednou bude také tak úspěšný. Mezitím ale nastoupil k manchesterské policii, poté pracoval nějaký čas jako novinář, než se mu částečně splnil jeho sen – začal pracovat jako scénárista na nekonečném krimi seriálu Poldové (The Bill). Paulův otec zemřel v roce 2007 a nedočkal se synova největšího úspěchu, když začal o šest let později vydávat vlastní romány.

Paul debutoval v roce 2013 thrillerem Stalkeři, kde poprvé přivedl na scénu svérázného a neústupného seržanta Heckenburga (podle doslovu v knize nese některé vlastnosti autorova otce). V jeho druhém česky vydaném příběhu stejnojmenné série se s tímto vyšetřovatelem z Manchesteru setkáváme právě v okamžiku, kdy během dramatické automobilové honičky zlikviduje dva nebezpečné vrahy, kteří unášeli, znásilňovali a zabíjeli mladé muže. Než bylo jasné, že jde o dvojici, do povědomí policistů i veřejnosti vstoupili jako „Maniak z dálnice M1“.

Heck by mohl být příkladem klasického „akčního hrdiny“, ale čtenářům je spíše vylíčen jako trochu zamlklý a v podstatě skromný chlapík trošku drsnějšího vzezření. Svými úspěchy se příliš nechlubí, dodává pouze, že je to jeho práce. Bere věci takové, jaké jsou, a na ledacos dokáže najít zdůvodnění. Dopadení pachatele je pro něj vším a za tímto účelem neváhá vyvolat chaos spojený s řadou poničených aut, ukrást policejní vůz nebo ranou pěstí srazit k zemi „natvrdlého“ uniformovaného policistu. I když si vysílačkou vždy vyžádá posily, rozhodně nečeká na místě a vrhá se do akce. O jeho soukromí nevíme téměř nic (Stalkery jsem bohužel nečetl), snad jen to, že kdysi byli s Gemmou milenci.

Finchův román však vyniká především scénami, které jsou místy patřičně ponuré nebo morbidní. Ještě než stačíme pořádně otočit první stránku knihy, už nám autor na zahřátí podstrčí mrazivou a lehce hororovou scénu ve staré továrně. Leckdo by poté nechal čtenářům čas na zažití v podobě nějaké odlehčující kapitoly, aby umožnil malinko vytrávit před další akcí, ale Finch ne. Hned vzápětí servíruje další chod v podobě napínavé sledovačky ozdobené pořádnou třešní na dortu – zběsilou honičkou v ulicích. Útlum? Ani náhodou. Večeře o řadě děsivých chodů bude pokračovat ještě dlouho, a tak hned máme na stole specialitu v podobě kapitoly, která sice začíná téměř jako nějaká „Harlekýnka“ o lásce ze střední školy, ale jen do té doby, než se dvojice sexu chtivých teenagerů ocitne na jednom velice podivném a strašidelném místě…

Když tedy víme, že se pachatel zaměřil na svátky, může naše představivost (čím morbidnější, tím lépe) pracovat na plné obrátky. Podobné představy se honí i v hlavách vyšetřovatelů, protože si s hrůzou uvědomují, kolik svátků v roce existuje, včetně těch, na které se už pozapomnělo, protože nejsou tak oblíbené jako Vánoce nebo Velikonoce. A co je podstatné, jejich původní podoba, většinou spojená s náboženstvím, bývá dost krutá. K násilným scénám v této knize autor říká: „Stejně jako předtím jsem vycházel ze snahy vytvořit co nejnapínavější příběh, a pokud to ještě jde, snažil jsem se zvednout sázku vyplývající z propracovaných ohavností. Za to se nebudu omlouvat. V tomhle temném světě se nikdo nebude cítit v pohodě. To je vše, co k tomu mohu říci.

Kromě toho nás ale Paul Finch občas „vodí za nos“. Nadhazuje další zápletky, ze kterých se může, ale nemusí něco vyvinout. Poté, co mu v jednom takovém případě spolu s vyšetřovateli „sedneme na lep“, je kniha ještě o něco zajímavější, protože pak už netušíme, zdali příchod nových postav na scénu znamená další brutální a pečlivě naaranžovanou vraždu, nebo zdali je to jen odvedení pozornosti poté, co si se čtenářem pohraje jeho vlastní fantazie, co by se mohlo stát.

Autor nás sice děsí řadou ponurých zápletek, ale nezapomíná ani na akční scény, kterých tu také není málo – kromě zmíněné honičky se dočkáme sledování v opuštěných vagónech odstavného nádraží, pronásledování jiného podezřelého včetně obligátního přelézání plotů. Samozřejmě i finále je patřičně velkolepé a napínavé téměř do poslední stránky. Tohle všechno si říká o zfilmování a nedivil bych se, kdyby po téhle knize některý režisér sáhl. Scénář by si jistě Paul Finch napsal sám.

V originále už vyšly další tři romány s Markem Heckenburgem a jejich tituly jsou rozhodně zajímavé a „slibné“ – The Killing Club (Klub zabíjení), Dead Man Walking (Chůze mrtvého muže) a Hunted (Lovená/ý). Doufejme tedy jen, že se brzy se sympatickým Heckem znovu setkáme v dalším česky vydaném thrilleru, který bude stejně dobrý a bude mít stejně silný tah na branku jako Znesvětitel. Protože to je skutečně thriller s velkým „T“. Každá scéna je různým způsobem napínavá i děsivá, ale přesto nejde o žádný slepenec, autor se neopakuje a dokazuje, jakou má morbidní fantazii. Je dobře, že trio spisovatelek syrových příběhů ve složení Karin Slaughter, Mo Hayder a S. J. Bolton bude obohaceno o mužského kolegu.

 

Originální titul: Sacrifice (2013)
Vydáno: HarperCollins, Londýn (2013)
Vydání v České republice: Domino (2017)
Přeložila: Zuzana Pernicová (2017)
448 stran

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.