Nenalezená (Remigiusz Mróz)

Zmlátili ho a znásilnili mu snoubenku, kterou od té doby nikdo nikdy nespatřil. Zemřela nebo stále žije? Nové skutečnosti mu dodají sílu znovu ji hledat, ale zároveň tím na sebe upozorní a začíná jít o život jemu. Strhující polský thriller, ve kterém není jisté, komu věřit.

Před deseti lety Damiana Wernera a jeho snoubenku Ewu napadla před restaurací skupinka mužů. Ewu znásilnili a Damiana zmlátili. Mladík si poležel v nemocnici a Ewu už od té doby nikdy neviděl. Policie útočníky nechytla. Damian se posléze protloukal životem, jak se dalo. Hlavně za pomoci množství vypitého piva a hraní počítačových her.

Nyní se však Ewina fotka objevuje na Facebooku. Kdosi ji pořídil na jednom open air koncertu a vypadá to, že ji také hledá jakýsi Brit. Aby bylo hledání úspěšnější, přidá ještě další fotku. Problém však je, že je to fotografie, která byla pořízena ještě před Ewiným zmizením, a hlavně – kterou měl Damian pouze ve svém mobilu. Když se zoufalý mladý muž pokouší Brita zkontaktovat a získat od něj více informací, fotka zmizí a účet je zrušen.

Damian je přesvědčen, že Ewu tehdy před deseti lety unesli a stále ji někde drží. Věří, že únosci Ewě dopřávají jistou volnost a fotka je důkazem, že je naživu. Policie je však k jeho tvrzení skeptická. Podle ní se Ewy po znásilnění útočníci zbavili a tělo někde zakopali. Jediný člověk, který Damianovi věří a je ochoten mu pomoci, je jeho nejlepší (a jediný) kamarád Blitz. Najme soukromou detektivní agenturu, aby Ewu našla, nebo zjistila, co se stalo. Damian později získává dalšího spojence v podobě Kasandry, spolumajitelky detektivní kanceláře, ale netuší, že žena má ještě horší problém než Damian…

Polský autor Remigiusz Mróz si ve svém psychothrilleru Nenalezená jistě hned od začátku získá čtenáře krystalicky čistým stylem psaní. Není tu zbytečné slůvko navíc, přitom je všechno (zejména na začátku) dostatečně vysvětleno a popsáno. S tím jde ruku v ruce atmosféra stále se zvyšující paranoie a strachu, kde vůbec není jisté, komu věřit a co je vlastně pravda, kdo je kdo a na čí straně stojí. To je sice základ thrilleru, nicméně už dlouho jsem ze stránek knihy necítil tak intenzivní mrazení.

Hrdina se ocitá uprostřed hry, ze které rychle vytuší, že v ní jde o něco víc. I když odhalí pomyslnou oponu, zjistí, že je za ní další, skrývající ještě něco mnohem temnějšího. Ale je ta opona opravdu poslední? Spolu se čtenáři se Damian bude snažit najít odpovědi na řadu otázek. Co se té noci opravdu stalo? Co se událo po znásilnění? Žije vůbec ještě Ewa?

Autor podobně jako dnes mnoho jeho vrstevníků využívá pro svůj příběh počítačové technologie, tady především šifrovanou komunikaci mezi Damianem a Kasandrou. Děj je zpočátku vyprávěn v první osobě, takže pocit nejistoty vnímáme z pohledu Damiana. Později však přebírá trochu překvapivě vypravěčskou štafetu Kasandra. Nejeden čtenář si možná v té chvíli řekne, že je to trochu škoda, protože chtěl sledovat stále více se utahující smyčku kolem krku hlavního hrdiny (znovu rozjeté pátraní po Ewě totiž spustí něco mnohem horšího), nicméně kapitoly vyprávěné z Kasandřiny perspektivy (opět v první osobě) vnesou do příběhu zajímavý kontrast. Nejprve v podobě čerstvého pohledu zvenčí, jenomže později zjistíme, že zase tak čerstvý není. Tady totiž autor prokazuje schopnost vcítit se do pocitu ženy, která (z jen těžko pochopitelných důvodů) žije s psychopatickým násilníkem, který je přes den panem Hydem v podobě starostlivého otce a milujícího manžela a v noci doktorem Jekyllem, který dává výrazu „peklo na zemi“ nový rozměr. Tyhle pasáže se nečtou opravdu příjemně…

Je zajímavé, jak obě střídající se dějové linie bez problémů souběžně fungují a vyvolávají ve čtenáři otázku, která z nich je vlastně děsivější. K tomu ještě připočtěme, že Kasandra vlastně pomáhá Damianovi v utajení, aby se o tom její despotický manžel nedozvěděl. Což vnáší do tohoto románu o podivném spojenectví nesourodé, ale posléze si přesto rozumějící dvojici další z mnoha zajímavých prvků.

Zvrat ve druhé polovině knihy leckomu možná vyrazí dech, v každém případě je dalším důkazem autorovy fantazie a vypravěčského mistrovství. Nicméně pokud si pak budete myslet, že už vás nemůže nic překvapit, tak raději pozor. Zvraty se vrší jeden za druhým tak, až jsou tak trochu na úkor logických souvislostí. Zdaleka ne všechno bude vysvětleno, ale to snad autorovi za ten čas strávený mrazením během četby odpustíte.

Čtení neznámých autorů vždycky znamená trochu rizika, že se za investované peníze nebo čas budete nudit. Na druhou stranu ale může být odměněno, pokud vás román k sobě připoutá a dokonale vás odtrhne od okolního světa. Pokud si budete říkat, že jste po dlouhé době četli strhující příběh od začátku až do konce. A to je přesně případ i této knihy. Pochází od našich severních sousedů, ale nese řadu atributů severské detektivky. Je v ní všechno, co by tam v takovém případě mělo být – domácí násilí, tajemství z minulosti nebo psychologická zápletka. Zpočátku těží z atraktivního námětu hledání zmizelé osoby, ale má mnohem více vrstev, mimo jiné prvky špionážního románu nebo „road movie“. Autor vydal v Polsku už třicet románů, čeští čtenáři se s ním díky Nenalezené seznamují poprvé. Už však bylo na čase!

Originální titul: Nieodnaleziona (2017)
Vydáno: FILIA, Poznaň (2018)
Vydání v České republice: Domino (2018)
Přeložil: Petr Vidlák (2018)
328 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA