Kdo mě zabil? (Bernard Werber)

Gabriel Wells se jedno ráno vzbudil a zjistil, že už nežije. Coby úspěšný autor detektivek s titulem z kriminologie hned na své mrtvole rozpozná příznaky otravy, jenže co s tím, když je už jednou mrtvý? Naštěstí potká Lucy, silné médium s kontakty „na druhé straně.“ S její pomocí snad Gabriel přijde na to, kdo a proč ho zabil…

První a nejdůležitější ze všeho je oprostit se od očekávání velké srandy, jaké jste snad získali z anotace a z titulní stránky, používající slovo „humorný.“ Při čekání na legraci byste také mohli přejít do astrální sféry…

Francouzský populární autor sci-fi románů zaměřil tentokrát svou fantazii na svět bludných duší, na život po životě. Sice příběh pojal trochu s nadsázkou a veselým tónem, je ale znát, že si téma zcela vážně nastudoval – aby ho mohl přeměnit ke své potřebě. Svět astrálních bytostí tu tak má svá pravidla a svou hierarchii, tak jako jiné světy v autorových předešlých sci-fi románech. Detektivní linka tu je vlastně jen prostředkem, jak čtenáře odlehčeně seznámit s tématy komunikace se zemřelými skrze médium. Pochopitelně tu narazíme na filozofující úvahy typu „kdybych věděl, co vím teď, žil bych jinak“.  Ale zdá se, že tou zásadní myšlenkou knihy je lehce švihlé zjištění Gabriela Wellse, že teprve po smrti začíná ta správná švanda. A tak mrtvý Gabriel se svým ještě mrtvějším dědečkem provádějí pátrání mezi ostatními ektoplazmami, zatímco Lucy pátrá mezi živými. Zabil Wellse jeho bratr, milenka, nakladatel nebo snad kritik?

Werberovi se daří do už tak košatého příběhu nacpat i rýpnutí si do francouzské literární scény s jejími předsudky nad „brakem“ – asi to sám zažil. Protlačil tu také i poselství o důležitosti četby jako takové – ale na tuhle konkrétní knihu nejvíc sedí tvrzení, že má román především přimět čtenáře obracet stránky. A to se Werberovi povedlo…

Kdo mě zabil? je těžko zařaditelná hříčka, křížící žánry. Když překonáte počáteční skepsi a šok, že se „humorné detektivce“ nesmějete, začnete si knihu teprve užívat. Její kouzlo je hlavně v nepředvídatelnosti – od autora sci-fi se můžete nadít čehokoli. Překvapením pak není pouze identita vraha, ale hlavně fakt, že třetí část je konečně doopravdy vtipná…

Z pohledu milovníka detektivek je tahle kniha totální žánrový galimatyáš s naprosto bizarním závěrem, musím ale autorovi přiznat, že nepodcenil falešná vodítka. Ideální čtení pro příznivce francouzsky zvláštních mystických románů Guillauma Musso nebo Marka Levyho…

Originál: Depuis l´au – delá, 2017
Překlad: Marcela Štichauerová
Vydal: XYZ, 2018
387 stran

Share Button

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.