V polské Vratislavi probíhá každoročně Mezinárodní festival detektivky. V letošním roce připadl na šest dnů od 27. května do 1. června.
Jedním z bodů na programu festivalu je i udílení literárních cen ve třech kategoriích, jež se letos uskutečnilo během slavnostního večera v sobotu 31. května.
Uděluje se Cena Velkého kalibru za nejlepší polskou detektivku. Cenu v minulosti získal také Zygmunt Miłoszewski za detektivky Zapletení i Zrnko pravdy, které začátkem června vyjde v dlouho slibovaném českém překladu, a ve vůbec prvním ročníku byl oceněn Marek Krajewski za knihu Konec světa v Breslau.
Třetím rokem se uděluje čtenářská cena, kdy se prostřednictvím hlasování přes SMS může zapojit kdokoliv a vybrat některý z nominovaných titulů. Asi nepřekvapí, že čtenáři v předchozích dvou letech vybírali jinak než odborná porota a až letos získal stejný autor obě ceny. Marcin Wroński tak má kromě dvou sošek za cenu poroty také finanční odměnu v přepočtu zhruba 165 tisíc korun.
Dalším oceněním je Čestné uznání Velkého kalibru, které se uděluje významným zahraničním autorům. V minulých letech byli oceněni například norský bestsellerista Jo Nesbo, švédská legenda Maj Sjöwallová či americký autor thrillerů Jeffery Deaver.
Letos bylo uznání uděleno, a to bylo jako jediné oznámeno předem, švédskému spisovateli detektivek Henningu Mankellovi, který vytvořil sérii s policistou Wallanderem. Mankell se však bohužel předání nemohl účastnit, takže cenu za něj převzala švédská honorární konzulka.
První wallanderovka Vrazi bez tváře vyšla v roce 1991 a sérii autor ukončil v roce 2009 knihou Neklidný muž. Česky vyšlo několik Mankellových titulů ještě před boomem severských detektivek. Systematicky a ne jen stylem jedna kniha, jedno nakladatelství začalo Mankella česky vydávat až nakladatelství Host. Za většího zájmu čtenářů, ale pořád se nelze zbavit dojmu, že u nás zůstává ve světě úspěšný autor kvalitních knih poněkud neprávem opomíjený.
Z nahlédnutí do programu působí festival přinejmenším z pohledu českého čtenáře, který není fyzicky přítomen, jako povedená a nápaditá akce. Na facebookovém profilu se z každého dne objevují fotografie — a vypadá to, že o akci mají návštěvníci zájem. Přítomni bývají i zahraniční autoři, letos třeba dánský autor Michael Katz Krefeld, jemuž nedávno vyšla česky knihy Vyšinutí.
Na letošní ročník — dodejme, že se jedná jen o stručný výběr z programu — připadl kupříkladu literární workshop, hovořilo se o fenoménu německé autorky Nely Neuhasové v Polsku, přednášelo o kriminálních motivech v staroegyptské literatuře či Bibli nebo počátcích britské detektivky, řešilo se, jestli je historická detektivka zárukou úspěchu, probíhá výstava o zločinech ve Vratislavi. V rámci propagace festivalu nakreslili středoškoláci vtipné plakáty (fotogalerie na FB). A samozřejmě jsou přítomni autoři: mezi nimi i zmíněný Zygmunt Miłoszewski.
Mezi organizátory jde nalézt polské ministerstvo kultury i místní univerzitu a také řadu partnerů, což může v porovnání s českou detektivkářskou organizací AIEP, pro niž bývá problematické literární ceny vůbec zaplatit, zarážející, ale rozhodně správné: polské i české ceny mají určitě smysl!
Jenže česká detektivka má pouze své skromné předání cen, kterému chybí jistá vznešenost a formálnost, a příliš ho nepovyšuje, ani když se část autorů vydá po předání na pivo. Přitom Vratislav je jako inspirace od Prahy vlastně docela blízko.
Takže zbývá otázka, kdo se se mnou pojede za rok na festival podívat.
