Detektiv Arrowood (Mick Finlay)

Sherlock Holmes má konkurenci. Ale dost zvláštní a svéráznou…

Soukromý detektiv William Arrowood bere klientelu, která si slavného Holmese nemůže dovolit. Díky tomu se i jeho případy dějí v trošku jiném prostředí. I když je to stejná doba a stejné město, Holmesův Londýn je jako jiný svět.

Příběhy Velkého Detektiva jsou uhlazené a elegantní, s patřičnou mluvou a líbivým prostředím. U Arrowooda není noblesní takřka nic. Snad jen jeho nová klientka, jakási Francouzka, která pohřešuje svého bratra. Ten krátce pracoval v baru u Soudku skopového, což je sídlo těch nejhorších zločinců. Arrowood a jeho pobočník Barnett budou tudíž mít pěkně namále…

Celý tenhle nápad vznikl autorovou myšlenkou, že přece Holmes nemohl být v Londýně jediný soukromý vyšetřovatel. Jaké případy pak měli ti, o nichž se nepsalo ve Strandu? A tak je tu William Arrowood jako odpověď… Mnohem temnější, špinavější, zlověstnější verze Doylova světa.

Aroowoodovým teritoriem jsou špinavé uličky plné bezdomovců, zaplivané bary, chudinské slumy. On sám je dost nechutný a ošklivý, ale autor mu věnoval i pár kladných vlastností, které mu přidávají na lidskosti. Pan Barnett, vypravěč a detektivův pomocník, nepřekypuje zrovna respektem ke svému šéfovi (na jaký jsme zvyklí od doktora Watsona). Coby bývalý soudní zřízenec má sice vychování, ale probleskávají i pozůstatky tvrdého života v chudinské čtvrti. Vlastně je docela fascinující sledovat, jak si detektiv s asistentem někdy vyměňují role, když to situace vyžaduje…

I když je trošku legrační, jak Arrowood dostane hysterický záchvat, kdykoli někdo zmíní Holmesovo jméno, jinak se jedná o dost pochmurný příběh. Kruté vraždy, brutální policie (ať už zkorumpovaná, nebo ne) bezútěšnost odvrácené strany města. Jako by slunce svítilo jen na ty bohatší čtvrti Londýna.

Aroowood má něco z Nero Wolfa (otylost především) a taky z Krajewského komisaře Popielskiho (nechutný zjev, ale buldočí odhodlání). Kupodivu i přesto dokáže být svým osobitým způsobem sympatický a na konci příběhu se přistihnete při pomyšlení, že byste si rádi přečetli další depresívní historku s touhle smradlavou otylou opicí…

Originál: Arrowood, 2017
Překlad: Petra Pechalová
Vydal: Moba, 2020
396 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA