Washingtonský dekret (Jussi Adler-Olsen)

Jussi Adler-Olsen Washingtonský dekretVražda prezidentovy manželky dožene Ameriku do výjimečného stavu. Prezidentské dekrety odstartují totalitní režim ovládaný Bílým domem za přisluhování všehoschopné armády a policie. Dokáže se hrstka odvážlivců v takto beznadějné situaci dostat do nejstřeženějšího sídla v zemi, odhalit spiknutí a zastavit chaos?

Před časem podnikl demokratický guvernér Bruce Jansen cestu do Číny. Spolu s ním cestovali také tři vítězové talentové soutěže. Mezi nimi byla i čtrnáctiletá Dorothy „Doggie“ Curtisová. Společnost doplňoval ještě o něco starší Wesley Barefoot, novinář John Bugatti a kromě dalších i Jansenův věrný tajemník Thomas Sunderland.
Pro Doggie byla cesta velkým zážitkem. Až do doby, kdy je na jednom výletě zavražděna čínským fanatikem guvernérova manželka Caroll. Jansen se vrací hluboce otřesen do vlasti, hrůzný zážitek si s sebou odvážejí i všichni aktéři cesty.
Po šestnácti letech Doggie i Wesley pracují ve volebním štábu prezidentského kandidáta Jansena. Ten se, jak se zdá, po mnoha letech znovu sebral. Našel novou sílu a novou manželku. Mezi lidmi jeho popularita roste, zvláště když veřejnosti oznámí, že jeho manželka Mimi čeká děťátko.
Doggiin otec Bud Curtis, bohatý majitel luxusního hotelu, nijak neskrývá svůj odpor k prezidentskému kandidátovi. To mu však nebrání, aby využil vlivu své dcery k přesvědčení Jansena, aby právě v jeho hotelu oslavil své (nepochybné) vítězství v prezidentských volbách. Doggii se to sice vůbec nelíbí, ale nakonec souhlasí a oslavu domluví.
Jak všichni předpokládali, Jansen vyhrál a stal se novým prezidentem Spojených států. Během slavnostního aktu v Curtisově hotelu však Curtisův poskok před očima televizních kamer, řady osobních strážců i čestných hostů, zastřelí Mimi Jansenovou. Celá Amerika je v šoku.
Prezident se znovu uzavírá do sebe. Bud Curtis je zatčen, protože se objevily téměř nevyvratitelné důkazy o jeho komplotu s poskokem. Zdá se, že ho od rozsudku smrti nic neodvrátí. Ani Doggie, která nyní pracuje v Bílém domě, nemá díky svému otci zrovna na růžích ustláno.
Bruce Jansen je znechucen neustálím násilím, kterému čelí. Pod tlakem prožitého šoku a na naléhání některých poradců se rozhodne vydat nařízení, které by vedla až k úplnému odzbrojení obyvatelstva. Někteří zděšení poradci oponují porušením dodatku ústavy. Když se však oni nebo někdo z jejich blízkých později sám stane obětí zločinu, nakonec postupně všichni souhlasí. Jen Wesley Barefoot, nyní tiskový mluvčí Bílého domu, má strach. Tuší, že se něco děje, ale zatím neví co.
V zemi nastává výjimečný stav. Nejtěžší zločinci jsou rychle popravováni, lehčí zločinci jsou pouštěni na svobodu. Za krátkou dobu je omezena svoboda slova, po celé zemi řádí militantní jednotky, cesty křižují četné zátarasy a vojenské kontroly. Amerika zažívá peklo, jaké si nikdo neuměl představit. Opravdu se prezident zbláznil a žene zemi do chaosu nebo je za tím něco víc?

Dánský autor Jussi Adler-Olsen se proslavil především svými temnými thrillery jako Žena v kleci, nebo později ještě slavnějším Vzkazem v láhvi či románem Zabijáci. Málokdo ale ví, že ještě předtím psal politické thrillery. Právě jeden starší nám nyní představuje nakladatelství Host Brno a my můžeme díky tomu sledovat, jak si s látkou, která je doménou především amerických autorů (John Grisham, Tom Clancy), poradí evropský autor.
Předně napětí buduje pozvolna, ale neustupuje a nenudí. Pomalu nás zatahuje do plíživé zkázy americké společnosti, kdy se den za dnem vynořují více a více šokující nařízení a omezení. Můžeme sledovat pozvolnou devastaci zemi, kterou však neničí ani mimozemštané, ani teroristé, ale vlastní vládní spiknutí.

Celý děj totiž vychází především z myšlenky zneužití pravomocí. Jak autor v předmluvě i v doslovu uvádí, ve Spojených státech existuje instituce jako FEMA (Agentura pro zvládání krizových situací), jejichž moc a finanční prostředky jsou neustále posilovány, i když tyto agentury už zdaleka neplní to, k čemu byly původně určeny. Kdyby se poté ocitly „v nesprávných rukou“ – míní autor – mohlo by to dojít až tak apokalyptickému ovládnutí celého národa, jak se o tom píše právě v této knize. Autor se tak znepokojeně zastavuje nad tím, co by se všechno mohlo stát, kdyby… Přičemž pokud si přečtete v závěru, k čemu všemu je tato instituce oprávněna, můžete dát autorovi za pravdu.

Washintonský dekret je ale především thrillerem, a tak s přelomem knihy do druhé půle se motor příběhu zrychluje a nabírá takové obrátky, že se nestačíme divit. A pochybujeme, že na konci bude moci zabrzdit. Přičemž kladným bodem ke zvýšení napětí může být fakt, že příběh píše dánský autor – tedy nemusíme se žádného povinného happy-endu, jak to často v amerických příbězích bývá, vůbec dočkat!

V příběhu „totality v USA“ lze najít mnoho prvků, které si sami ještě pamatujeme, nebo které zažili (či zažívají) dodnes jiné národy – masivní propouštění vězňů (vzpomeňte na kontroverzní amnestie u nás), cenzura médií, udavačství, odvážení k výslechům, zdánlivě neotřesitelná moc, všudypřítomné podezírání a nedůvěra.

V jedné z dějových linií je naznačováno, že za zločiny, které se staly různým prezidentovým poradcům, mohou některé kliky z Bílého domu (včetně tzv. „vraha ze střech“), které potřebovaly Jansenovy dekrety podpořit. Tohle zase připomíná známou konspirační teorii, které stále věří určité procento lidí, že za 11. zářím stáli sami Američané, aby ospravedlnili vojenský zásah proti Iráku.

Když čteme ke konci příběhu motiv toho všeho a čteme o chladnokrevném zabíjení, můžeme pochybovat, zdali by to vůbec bylo takto reálné. Jenže jestli něco Washingtonský dekret vystihuje přesně, pak je to onen motiv „nabalování sněhu na sněhovou kouli“ – kdy něco někde začne, posléze to strhává sebou další a další osoby a nakonec je to vše tak velké, že už se to nedá zastavit. Něco podobného ostatně popisuje velmi dobře film Hitler – vzestup zla.

Nevím, co na samotný román říkají sami Američané. Dle mého názoru může směle konkurovat románům Jussiho amerických kolegů. Má vše, co si od politického thrilleru můžeme přát. Apokalyptickou vizi přerodu svobodné a demokratické společnosti v chaos a totalitu, intriky a komploty, konspirační teorie, varování o zneužití moci, skupinku hrdinů, kteří se v na první pohled bezvýchodné a zoufalé situaci nevzdávají a bojují (tušíte správně, jsou to většinou ti z „čínského výletu“). Nejsme ochuzeni ani o strhující děj – jak jsme v první půlce románu svědky postupného „utahování opasku“ (tady ovšem spíše kolem krku), tak si prožijeme i neutuchající akci v závěru. Kromě toho se můžeme i něco málo poučit. To za těch více než šest set stran stojí.

Originální titul: Washington Dekretet (2010)
Vydáno: JP/Politikens Forlaghus, Kobenhavn (2010)
Vydání v České republice: Host – vydavatelství, s. r. o. (2014)
Přeložila: Magdalena Jírková (2014)
613 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.