Děsivá i vtipná Žena v kleci jako film

Žena v kleci vyšla roku 2007 v originále jakožto první díl série o oddělení Q, česky o dva roky později. Nyní kina začínají uvádět filmovou verzi a knižní předloha vychází v podání Igora Bareše jako audiokniha.

Žena v kleciScénář k filmové adaptaci Mikkela Nørgaarda napsal Nikolaj Arcel, který již převedl na plátno Larssonovy Muže, kteří nenávidí ženy. Stejná je i produkční společnost Zentropa.
V Dánsku se film stal nejúspěšnější za posledních deset let. Jak se mu bude dařit v Česku, kde v prodejnosti knižních předloh vede protežovaný Jo Nesbø?

I ten, kdo knihu nezná, kam se řadí také autor tohoto článku, se bude v příběhu orientovat. Po policejním zásahu, u kterého se nepočkalo na posily, je jeden policista mrtvý, druhý ochrnutý v nemocnici a třetí živý, leč s klepající se rukou. Carl Mørck. Z oddělení vražd je přesunut do nově vzniklého oddělení Q, které se má zabývat zkoumáním starých případů. Jako asistenta dostává Asada, který prý dva roky dával razítka, takže je se současným místem spokojený.

Žena v kleciObjevují případ političky Merete Lynggaardové, jež před pěti lety zmizela na trajektu. Zde byla se svým psychicky narušeným bratrem, takže se zdá, že by ho nenechala samotného a zmizení nebylo dobrovolné.
Reakce šéfa, zjistivšího, že pátrání neprobíhá v kanceláři, jak by mělo, ale v terénu, je jasná a bylo ji možné vidět v nespočtu kriminálek předtím. Jsou postaveni mimo službu a odevzdávají své průkazy, leč případem se zabývají dál. Stopa je zavede až do Švédska, kde jejich nepovolané a nepovolené vyšetřování skončí vtipným obklíčením švédskými policisty.
Vtipný je rovněž vztah Carla a Asada. Vousatý Arab (v knižní sérii je zmiňována syrská národnost), který nosí koženou bundu, nahlas poslouchá hudbu, jejíž jazyk zní i neznalému uchu jako jeho rodný, a na ruce má vytetovanou kotvu.

I špičkování parťáků a postupné zlepšování vztahu už tu bylo, přesto baví.
Asad je od začátku přátelský, bručounský Carl si na něj zvyká postupně. Dojde na — rovněž obligátní — poznámky na kávu, kterou Asad připravuje. Jedna z nejvtipnějších hlášek filmu je Carlova (politicky jistě nekorektní) poznámka „Lidi jako ty viděla jen v telce“, již říká Asadovi před návštěvou svědkyně v důchodovém věku.

Se současnou dějovou linií se prolínají nijak neodlišené záběry z minulosti, jen scény z dětství Merete, kdy byla malá roztomilá holčička, působí jakoby snově. Při pročítání protokolů, kdy Carl a Asad komentují případ, se popisované události zobrazují, třeba pohyb zmizelé a jejího bratra na trajektu. Sleduje se rovněž věznění Merete v tlakové komoře. Prostor, jenž může působit neuvěřitelně a jako projev příliš divoké Adler-Olsenovy fantazie, není nikterak vábný. Trýznitel postupně zvyšuje tlak a stupňuje se Meretino trápení, která si v jedné scéně kleštěmi vytrhává zuby a prská krev…

Filmová Žena v kleci je rozhodně lepší než filmová verze Hypnotizéra na motivy Larse Keplera. Scény s vězněním děsí, stále víc je pryč pěkná a vždy usměvavá mladá dáma, jak je divákům ukazována na politických akcích, Carl a Asad baví. Co na tom, že při poctivém zamyšlení je použito mnoho neoriginálního a konec je provázen šťastnou shodou náhod. Film nenudí, ale baví.

Žena v kleci - plakátRežie: Mikkel Nørgaard
Scénář: Nikolaj Arcel na motivy knihy Jussiho Adlera-Olsena
Kamera: Eric Kress
Střih: Morten Egholm, Martin Schade
Hrají: Nikolaj Lie Kaas, Fares Fares, Sonja Richterová, Mikkel Boe Følsgaard, Søren Pilmark, Troels Lyby a další
97 minut
V dánském znění s českými titulky
Světová premiéra: 10. srpna 2013 (Mezinárodní filmový festival v Locarnu)
Distribuční premiéra v ČR: 31. října 2013
Distribuce ČR: Aerofilms, s. r. o.

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Juan Zamora

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA