M. J. Roseová opět spřádá příběh plný spletitých motivů, zaplněný množstvím postav v několika časových rovinách, a s tolika dějovými linkami, že je obtížné rozhodnout se, o které se zmínit a kterou vynechat…
V prvé řadě je třeba se zmínit o tom, že Hypnos je třetím dílem volné série, kterou spojuje reinkarnace a jí posedlý doktor Malachai Samuels. Ten vede kliniku, zabývající se jejím zkoumáním a také touží získat artefakty, které by mu umožnily jakousi vládu nad minulými životy. Jde kvůli svému cíly i přes mrtvoly, a to, že se v tomto románu beze všeho vrací na kliniku, znamená, že mu stále nic z jeho řádění nemůžou dokázat. Ne že by se FBI nesnažila. Dopadením Samuelse je téměř posedlý agent Lucian Glass, který neváhá a na kliniku jde v přestrojení za pacienta. Ale moc předstírat nemusí, opravdu potřebuje pomoc, protože od ošklivé rány do hlavy ho trápí noční můry, po kterých ho něco nutí nakreslit tváře lidí, které nikdy předtím neviděl. Sice Glass na reinkarnaci nevěří, ale tyhle halucinace ho dost znepokojují.
Značná část příběhu se točí kolem umění, a nejen proto, že ho Glass kdysi studoval. Druhá dějová linie totiž má své centrum v Metropolitním muzeu v New Yorku, kde právě restaurují starobylou sochu boha spánku Hypna, o jejíž navrácení usilují íránští diplomaté. Nebo spíš „diplomaté“, protože cesty, jakými chtějí sochu získat, nakonec nejsou ani trochu diplomatické, zvlášť když se mezi ně počítají vraždy, vydírání a semtex. Kličkami osudu tu však Lucian Glass přijde na stopu vrahům, kteří před dvaceti lety zabili jeho spolu s přítelkyní Solange. Luciana se lékařům podařilo zachránit, od té doby však neminul den, kdy by si přál zemřít místo své velké lásky.
Kdo četl alespoň jeden předchozí díl, ten už je připraven na autorčinu literární realitu, kde jsou minulé životy věcí téměř samozřejmou a různě se proplétají až do současnosti. Já četla první knihu, tudíž jsem už byla zvyklá a tak nějak podvědomě jsem čekala, kdy se vynoří reinkarnace Solange, aby se zasmušilý agent Glass znovu začal usmívat. (A ona se v podstatě opravdu objeví…)
Na rozdíl od prvního dílu, který byl takový zahřívací, je v tomhle víc akce – když je hlavní postavou posedlý federál, ani to moc nepřekvapí. Napětí stupňuje také ona íránská parta – tihle Peršani jsou jasnými záporáky příběhu, ale jeden se zaběhnutému stereotypu vymyká, a čtenář celou dobu neví, co má Ali Samimi vlastně za lubem. Hraje za stranu dobra a jen se snaží být v klubku zmijí nenápadným? Nebo mají jeho vlastní plány stejně prohnilé pohnutky jako ty jeho kumpánů?
Metropolitní muzeum se stane dějištěm velkého finále, kterým však nic nekončí. Tajemný Hypnos si nechá své tajemství pro další pokračování, kde už snad Samuelse konečně někdo zastaví…
Originál: The Hypnotist, 2007
Překlad: Blanka Petáková
Vydala: Metafora, 2011
www.metafora.cz
378 stran
