Sklo. Skláři. Horké pece. Žhavá, barevná hmota. Fortel silných rukou. Řemeslo obdivované, pozoruhodné a těžké. Ručně sklo už dnes mnoho lidí nevyrábí, řeknete si možná. Ale jeden takový nadšenec se přece jen najde. Jmenuje se Gerard Logan. Je celkem mladý, svobodný a ve zdánlivě idylické anglické vesničce s hvězdným názvem Broadway si otevřel svou vlastní sklářskou dílnu s prodejnou. Po šikovném strýci zdědil chuť do práce, talent, výrobní postupy a také plány na stavbu oné dílny. Kupodivu má na své výrobky slušný odbyt a díky tomu, že vyrábí i občas nějaké ty trofeje pro dostihové jezdce, je jeho práce ceněna široko daleko. A není na tu práci sám – má tři pomocníky – mladého Hickoryho, staršího Irishe a svědomitou Pamelu Jane.
V takovéto idylce se tedy ocitne čtenář jednoho z posledních Francisových románů. Je konec milénia, přesněji řečeno poslední den roku 1999. Celá vesnice se chystá na bouřlivé oslavy příchodu roku s magickým číslem 2000. Gepardovu radost však poněkud kalí fakt, že se mu před pár dny zabil při závodech kamarád, žokej Martin Stukely. Od jeho šatnáře navíc dostal Gerard jakousi podivnou neoznačenou kazetu, kterou si Martin přál u něj uschovat. Osamělému skláři tak dělá společnost pouze nepříliš oblíbený (a také osamělý) majitel koní, který se víceméně vnutí na přípitek. Ve víru silvestrovského „blázince“ Gerard nakonec vychází před dílnu, hosta nechává uvnitř a jde si připít se sousedy. Zapomíná i na svěřenou kazetu, ale to jen do chvíle, dokud se mu z otevřeného krámu neztratí větší obnos peněz.
Mohla by to být normální loupež, kdyby proti tomu nehovořilo několik maličkostí. Kdyby s penězi nezmizela i ona kazeta, kdyby jeho host nedostal v okamžiku loupeže epileptický záchvat, kdyby později nevyloupili dům Martina Stukelyho a nepřiotrávili jeho rodinu plynem a kdyby později nevykradli i dům samotného Logana. To vše si samozřejmě později Gerard spojuje dohromady a je o to víc zvědav, co že mu to jeho mrtvý kamarád vlastně zanechal. To však ještě netuší, do jakých opravdových problémů ho Martin nevědomky zatáhl. Ukradená kazeta totiž patrně nebyla ta pravá, a tak se na scéně záhy objevuje čtveřice maskovaných násilníků, kteří jsou ochotni Gerardovi klidně zmrzačit ruce, jen aby z něj dostali jakoukoliv informaci o hledané kazetě. A i když Gerard postupně většinu maskovaných postav odhalí, není mu to nic platné. Tyhle lidi žene nejen touha po snadném bohatství, ale co hůř – i závist, sadismus a nenávist vůči Loganovi samotnému. Neváhají zaútočit na veřejnosti, před dětmi, nezastaví se před ničím. Pokud bude chtít Gerard ve zdraví přežít, bude se muset dozvědět, co na té kazetě vlastně bylo a hlavně – kde ji hledat …
„Střepy“ jsou určitě v bibliografii tohoto anglického mistra detektivní prózy tím „akčnějším“ a napínavějším titulem. Není to příběh, kde napětí graduje pozvolna, aby se plně projevilo v závěru. Ne, zde graduje již od počátku. Autorovi se navíc podařilo mistrně zachytit onen neustále přítomný zlý podtón, kontrastující se zdánlivou idylkou ospalé zimní vesnice. Téměř každý konec kapitoly se stane něco, co vás přiměje okamžitě pokračovat v kapitole následující. Neustále cítíte kolem sebe stejnou hrozbu, jakou cítí i hrdina této knížky. Druhá rovina nastává v okamžiku, kdy je většina maskovaných násilníků odhalena. Tím totiž nic nekončí. Gerard nemá vyhráno. Nemůže jít na policii, nemá žádné důkazy, zato má teď své nepřátele neustále před očima. Neustále mu připomínají, že jsou tu, připraveni znovu kdykoliv zaútočit, zmrzačit ho, když jim nedá, co chtějí. A navíc je tu stále jedna neodhalená postava. Záhadná čtvrtá maska, kterou se Loganovi odhalit nepodařilo a která ho děsí nejvíce – právě u této postavy zahlédl skrz masku v očích tu největší nenávist. Ale kdo je to? A proč ho tak nenávidí?
Jak vyplývá z předchozích řádků, jde o román, při kterém se nudit nebudete. Sice při troše důvtipu přijdete na totožnost čtvrté postavy sami, ale to na kvalitě tohoto příběhu rozhodně neubírá.
Originální titul: Shattered (2000)
Vydáno: Michael Joseph Ltd. v Londýně 2000
Vydání v České republice: Olympia (2001)
Přeložila: Jaroslava Moserová-Davidová (2001)
