Krvavé diamanty (Philip Kerr)

Hlavní postavou této knihy je typický soukromý detektiv: drsňák, bývalý polda, vdovec, mluvící výhradně v cool hláškách. Jistě, takový je každý druhý. Důvodem, pro který však určitě stojí za to si knihu přečíst, je atmosféra. Atmosféra strachu zalézajícího pod nehty. Neznám moc detektivek, které by se odehrávaly v hitlerovském Německu… Píše se rok 1936 a führer se dostal k moci. Městem se potuluje gestapo a řady Židů začínají řídnout. V Berlíně se stále dá najít dost lidí, kteří si myslí, že tyhle nacionální proslovy zase brzo ztichnou, své názory si ale pro svou vlastní bezpečnost vyměňují jen s lidmi, kterým bezpodmínečně věří. Pro oči těch ostatních radši hajlují s davem…

Soukromý detektiv Bernhard Gunther je živ především z pátrání po pohřešovaných Židech, protože jejich vyděšení příbuzní stále ještě mají čím platit, ale jednoho dne se mu dostane úplně jiné klientely: najme si ho berlínský milionář, aby našel šperky, které byly ukradeny jeho dceři poté, co ji a jejího muže někdo zavraždil. Gunther tedy rozjede vyšetřování, při kterém ale zjistí, že strach, smrt a gestapo jdou ruku v ruce, nikdo už nemůže věřit nikomu a jedinec nemá pro Velké Německo žádný zásadní význam… (Jo, a taky se dobere pravdy, ale nečekejte žádný happy end.) U mě má Kerr plný počet bodů a až zas nabydu ztracené duševní rovnováhy, přečtu si rozhodně i další díly…Ale to si ještě počkám.

Vydal: BB art, 1997
Překlad: Iva Černá

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA