Na YouTube se v půlce červnece objevila k zhlédnutí kompletní verze Vraždy v Orient-expresu. Ale ovšem té nové verze, s Davidem Suchetem v hlavní roli. Mezi skalními fanoušky Agathy Christie dlouho očekávaný kousek. A tak je myslím docela ideální příležitost příbližit si románovou předlohu…
Možná nejlepší detektivka z pera královny zločinu Agathy Christie. Luxusní vlak na cestě z Istanbulu uvízne v sněhové závěji a dojde k vraždě. Cestující jsou muži i ženy, mladí i staří, různého společenského postavení. A mezi nimi musí být vrah. Pátrání po jeho totožnosti se neujímá nikdo větší (vlastně menší) než belgický detektiv Herucle Poirot…
Nějak takhle by se ve zkratce dala představit detektivka Vražda v Orient-expresu. Matthew Bunson v Encyklopedii Agathy Christie o tomto titulu píše:
,,Zatímco nejznámější divadelní hrou Agathy Christie je Past na myši, jejím nejčtenějším dílem po Vraždě Rogera Acroyda (1926) je Vražda v Orient-expresu. Je ironií, že kniha je pravděpodobně nejznámější díky stejnojmenné filmové adaptci z roku 1974. Rozhodně existuje mnoho fanoušků, kteří znají povšechně děj a dokonce dokáží vyjmenovat některé postavy, i když původní román nikdy nečetli. Je to ke škodě věci, neboť Orient-expres zůstává jedním ze skutečně mistrovských děl.“
Za skutečně mistrovské dílo bych si „Orient-expres“ dovolil označit i já. Příběh je asi notoricky známý, jak ostatně píše i Bunson, přesto si ho dovolím krátce nastínit…
Už název první kapitoly může totiž poněkud zarazit, protože se děj odehrává na palubě Taurus-expresu, který míří z Bagdádu do asijské části Istanbulu. Ale hlavní aktér Hercule Poirot je přítomen a potkává i dvě osoby, s kterými se později setká v Orient-expresu – plukovníka Arbuthnota a slečnu Mary Debenhamovou.
Z istanbulského hotelu je Poirot náhle telegramem odvolán do Londýna a málem by ani Orient-expresem neodjel, kdyby mu pan Bouc, majitel společnosti vlak provozující, nezajistil lůžko. Jaktože je vlak mimo sezonu plný? Nekoná se žádná konference ani jiná podobná událost. Proč se tedy najednou tolik lidí odhodlalo cestovat jedním vlakem. A jak už jsem napsal, velice různých lidí. Američané, Angličané, švédská misionářska, Ital, maďarský diplomat s chotí. Američan Ratchett, kterého Poirot náhodně potkal už v istanbulském hotelu, učiní detektivovi nabídku. Cítí se v ohrožení života, dokonce má s sebou zbraň, chce si to ale pojistit ještě u Poirota. Ten ale odmítá. Následuje noc ne zrovna poklidná. A druhého dne je ve svém kupé Ratchett nalezen zavražděný. Dvanáct bodných ran.
Docela se nabízí porovnání s další exotickou detektivkou Agathy Christie Smrt na Nilu. I tady vystupuje Poirot, i tady se několik různých lidí ocitne v jednom dopravním prostředku a dojde k vraždě. Jsou tady ale rozdíly ve způsobu vyprávění. Ve Vraždě v Orient-expresu totiž k samotnému zločinu dochází docela rychle, po pár kapitolách, zato ve Smrti na Nilu si musíme poměrně dlouho dobu počkat, vyprávění je navíc i z pohledu podezřelých, „Orient-expres“ je celý (až na dvě droboulinké výjimky) vyprávěn z pohledu Hercula Poirota.
Nedozvíme se, co se podezřelým honí hlavou a velká část knihy se zaměřuje na vyšetřování a chybí tu tak zachycení osob v „běžných situacích“. Skoro by se tak nabízelo, že půjde o spíše okrajovější knihu Christie, které budou konkurovat jiné tituly. Jenže opak je pravdou. Není to jen jeden z nejznámějších titulů Christie, ale řekl bych i jedna z vůbec nejznámějších detektivek obecně. Zřejmě k tomu velkou míru přispívá jedinečná atmosféra Orient-expresu na cestě Evropou, velký počet různorodých podezřelých a také dost neobvyklá zápletka.
Pro mě osobně – jak už jsem napsal – jedna z nejpovedenějších detektivek Agathy Christie, která navíc potěší i po dalších přečteních.
Originál: The Murder on the Orient-Express (1934)
Překlad: Eva Kondrysová
Knižní klub, Praha 2008
4. vydání
224 stran
www.agatha.cz
