Jak začíná román Maigret a záletný pan Charles je překvapivě pěkně napsáno na přebalu dané knihy. Jde o to, že jednoho dne navštíví komisaře Maigreta paní Sabin-Levesqueová – žena, která nepohrdne sklenkou alkoholu – a chce nahlásit zmizení svého manžela. Už dříve se stalo, že pár dní byl její manžel, zaměstnaný jako notář, pryč. Vyrazil si s animírkou. A tak komisař Maigret začíná navštěvovat noční kluby a ptát se po pohřešovaném, známém jako pan Charles. Samozřejmě i v tomto příběhu najdeme zmínku o calvadosu – Maigretově oblíbeném nápoji, i tady se objevuje komisařova manželka. (Jak by si asi rozuměla s ženou poručíka Columba? Nepoložili jste si někdy tuto otázku?)
Simenon (který byl mimochodem světovým předsedou AIEP, detektivkářské organizace založené v osmdesátých letech v době Gorbačovovy perestrojky na Kubě; organizace, mimo jiné založené Jiřím Procházkou, jedním z autorů Třiceti případů majora Zemana, lit. autorem dílů z let 48, 53, 67-69…) sice nepatří k mým nejoblíbenějším autorům, ale musím říct, že tahle maigretovka se mi četla opravdu dobře. Možná proto, že zde má autor více dialogů než jinde a příběh mi přišel hned živější, víc nutící pokračovat ve čtení. Na druhou stranu ale z příběhu oproti jiným případům Maigreta nemám takový pocit… jako bych byl přímo na místě s komisařem v rozpadajícím se činžáku v chudě zřízeném bytě zavražděné osoby…
Vydal Knižní klub, 2004
společně s románem Maigret a záhadný samotář
