Koroner (M. R. Hall)

M. R. Hall KoronerPro televizi byl takový námět příliš depresivní, ale jako detektivka slaví úspěchy — nová koronerka bojuje se zločinem i s vlastními démony

Jenny Cooperová má za sebou špatný rok. Rozvod, syn zůstal u otce, zhroucení v práci. Je na čase znovu vzít život do vlastních rukou a začít jinde. Třeba v Bristolu coby nová úřadující koronerka. Jennyin předchůdce nechal po své náhlé smrti chaos, otázky a spoustu nedořešených případů. A i když Jenny už nechtěla mít s rodinným právem nic společného, tuší, že nejvíc potíží bude s narychlo uzavřenými případy sebevraždy 14letého kluka v místní polepšovně a předávkování 15leté dívky heroinem
Jak se říká, nové koště dobře mete a Jenny se pustí do práce s vervou — je ale cizinkou v oblasti, kde se všichni znají a jdou si na ruku, což je praxe, kterou nehodlá nová koronerka tolerovat. Vše musí být na profesionální úrovni, žádné bratříčkování a přivírání očí před chybami. Takovým přístupem si ovšem nové přátele nezíská…
Opravdu policie, patolog a nakonec i předchozí koroner tutlali výsledky šetření podezřelých úmrtí těch dvou teenagerů, nebo už Jenny začíná být paranoidní? Pro jistotu začne vyšetřovat sama, protože si není jistá, jestli může místní policii důvěřovat…

Britský institut koronera je opravdu zvláštní hybrid, jak zde můžeme zjistit; někde mezi policií a márnicí, trochu vyšetřovatel, trochu soudce, trochu Pánbůh. A Jenny Cooperová využívá mlhavých hranic svých pravomocí, kam až to jde. Ale taky může ošklivě narazit.
Jenny Cooperová je dost složitá osobnost. Když jsem přemýšlela, koho by mi mohla připomínat, přišla jsem na knižní Temperance Brennanovou od Kathy Reichsové — další úspěšnou ženu v převážně mužském prostředí prosazování práva — a někoho, kdo bojoval se závislostí. Brennanová má na své straně ale řadu plusů, například černý humor, kterým se dokáže shazovat, a taky to, že už boj s alkoholem vyhrála. To se o Cooperové říct nedá. Ta nejenže vše bere smrtelně vážně a trpí návaly paniky, ale přes všechna rizika stále bere prášky, kterých se nedokáže zbavit. Skoro by se dalo zeptat, co je vlastně na koronerce Cooperové pozitivního, je nějaký důvod, proč s ní sympatizovat? Přinejmenším už to, že jí není lhostejný osud dětí, semletých špatným systémem, že chce znát pravdu o tom, jak zemřely. Taky ta její kombinace buldočí umanutosti a psychické zranitelnosti je dosti zvláštní — a riziková. Čím více stresu si na sebe nakládá, tím blíž je dalšímu kolapsu a čtenář může jen trnout, aby to koronerka s těmi prášky a alkoholem nepřehnala. Vlastně bude sám zvědavý, jak to ta Cooperová zvládne a jestli ona paranoia opravdu není jen z její hlavy… A jak to vyřeší se svým problémovým synem, a co s tím fešným sousedem-zahradníkem… Nakonec se čtenáři záhadným způsobem dostane koronerka pod kůži, i když je protivná, náladová, zabejčená a vzpurná… A na stopě něčemu velkému.

Poctivý detektivní román dává nahlédnout do méně známých zákoutí britského právního systému a odhaluje nepříjemný fakt, totiž že zločin se neomezuje jen na přecpaná velkoměsta, ale vesele vzkvétá i v takových končinách, jako je Bristol…
Nedivím se, že takový scénář autorovi/scenáristovi televize odmítla, když je poptávka jen po mladých a šťastných hrdinech s pozitivním nábojem — Jenny Cooperová rozhodně nepatří mezi veselé lidi a optimismus byste tu hledali jen stěží; ale udělat ze scénáře román byl geniální tah. Autor ví, jak pracovat s divákem/čtenářem, jak ho vtáhnout do děje a udržet ve střehu — i jak ho navnadit na další pokračování seriálu. Na podzim Galatea vydá další případ koronerky a já jsem zvědavá, jestli se do té doby naučí být trochu milejší…

Originál: The Coroner, 2013
Překlad: Alexandra Lamichová
Vydala: Galatea, Metylovice 2014
408 stran
www.knihygalatea.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.