Případ Aleny Struskové (Petr Eidler)

Proč zmizela důchodkyně z bytu v pražské židovské obci? Autor zaměřující se na židovskou tématiku opět povolává na scénu svého bezejmenného soukromého detektiva.

Stejně jako se řada úspěšných filmových komedií vrací do doby socialismu, tak se i řada oceňovaných dramat vrací do období druhé světové války. Rovněž literatuře se stále daří zejména z druhého tématu slušně těžit. Příběhy, které mají kořeny v těžké době německé okupace, ať už se odehrávají v pohraničí (viz loni vydané Prameny Vltavy) nebo třeba v Praze, stále nabízí lákavou možnost propojit temnou historii s pochmurnou současností a vystavět atraktivní, poutavý, napínavý, nebo dokonce emocionálně silný příběh. Tuhle možnost se také snažil využít spisovatel Petr Eidler.

Příjmení autora je pseudonym, pod vlastním jménem Petr Balajka vydal tento bohemista, fotograf, redaktor a spisovatel vedle odborných studií (převážně z oblasti dějin fotografie) v roce 2006 společenský román Viktor a Lady ze Shalottu. Pod příjmením Eidler píše od roku 1991 detektivky se židovskou tématikou. Je absolventem bohemistiky na pražské Filozofické fakultě, jako fotograf se věnuje portrétní fotografii, kromě toho napsal několik rozhlasových her a adaptací. Pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích, je šéfredaktorem komunitního periodika Obecní noviny Židovské obce v Praze a od roku 1991 samostatně podniká.

V loňském roce vydal příběh, v němž se zabývá od holokaustu, přes nacistická zvěrstva v koncentračním táboře v Terezíně, poválečného honu na válečné zločince, včetně diskutabilního průchodu spravedlnosti, až po současný vzestup antisemitistických hnutí, skrývajících se pod různými zástěrkami. Hlavní postavou je opět bezejmenný soukromý detektiv, který v právě vypuklé pandemii koronaviru (příběh se odehrává v několika dubnových dnech roku 2020) nemá zrovna co na práci, a tak přijímá nabídku své známé z pražské židovské obce, aby se podíval po jisté důchodkyni Aleně Struskové, která beze stopy zmizela ze svého bytu, aniž by předtím odhlásila odběr obědů.

Detektiv brzy zjistí, že stopy vedou do Karlových varů, kam paní Strusková odjela zřejmě s předstihem na pohřeb svého někdejšího přítele. Mezitím se však v jejím pražském bytě najde mrtvola souseda, oblečeného jen v pyžamu. Všechno nasvědčuje násilné smrti, ke které došlo uprostřed noci. Ale co dělal u hledané Struskové? Překvapil zloděje nebo dokonce jejího únosce či vraha, který v bytě něco hledal? Vzhledem k uzavření všech ubytovacích zařízení by Strusková mohla být na své chalupě na Karlovarsku, jenže se ukáže, že ani tady není. Kam tedy zmizela a jak s ní souvisí mrtvý soused?

Příběh se odehrává pár měsíců po předchozím příběhu Kdo zabije Evu S.? Ti, co přečtou obě knihy, uvidí, jak jsou si v mnohém podobné. I tady hraje v příběhu roli druhá světová válka a holokaust, nicméně oproti předchozímu románu představuje stěžejní roli. I tento příběh se odvíjí celkem pozvolna. Znovu poznáváme „potencionální oběť“, a i ona má nejednoznačnou povahu a mnohdy s ní lze jen těžko vyjít.

O samotné postavě detektiva se toho moc nedozvíme. Snad jen, že žije sám, manželka se synem mu před časem utekla ke kamarádovi Ondřeji Hackenschmiedovi z pražské kriminálky, nicméně s manželkou i s Ondřejem udržuje v rámci možností celkem dobré vztahy. Zatímco v předchozím příběhu mu k vyřešení případu pomohla spíše náhoda, tady ho vlastně ani nevyřeší, nicméně jeho detektivní úsilí policii pomůže k dopadení pachatele. Podezřelých je přitom poměrně málo, vlastně jen čtyři hlavní, plus dva tři méně pravděpodobní, takže jde spíš jen o motiv. Někde v polovině či dvou třetinách knihy lze ale uhádnout jistou vazbu a pak už si lze motiv domyslet. Díky malému počtu podezřelých není závěrečné odhalení pachatele žádné velké překvapení.  Ale lze vycítit, že o to autorovi zase tolik nešlo.

V knize hraje důležitou úlohu genocida českých židů a následné poválečné pronásledování gestapáckých zločinců. Eidler nabízí beze sporu zajímavý příběh, vyprávěný v první osobě z pohledu příjemného a obyčejného soukromého detektiva. Požitek z četby trochu kazí poněkud rozvleklejší tempo uprostřed knihy a zbytečné kombinování stále toho samého. Méně pozorný čtenář tak může na nějakou chvíli ztratit nit. I přes aktuální a stále silné téma by knize prospěla větší dynamika a více napětí. Vždyť k tomu svádí jednak prostředí, kde se děj odehrává, ale i stěžejní téma a atmosféra vzájemného podezřívání.

Text: Petr Eidler (2021)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno (2021)
312 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA