Pro všechny příznivce série urban fantasy detetkivkek Řeky Londýna, kteří netrpělivě čekají další díl a posun v příběhu, vydalo Argo i tuhle jednohubku.
Nejodlehlejší stanice není tak úplně plnohodnotným dílem, ale potěší i tak. Spadá někam mezi pátý a šestý díl, a jsou tu jak staří známí, tak i nové postavy. Pozornost se soustředí na vedlejší postavy z Šepotu podzemí – zaměstnance metra Kumala a Peterovu sestřenku Abigail. Oba budou pomáhat čarodějovu učni konstáblu Grantovi při prošetřování podivností na jedné lince metra. Tam prý dochází ke kontaktu duchů s pasažéry, co ráno dojíždějí do Londýna. Vyšetřování ale dost vázne, protože do deseti minut už si cestující vůbec nic nepamatují.
Knížka je to tradičně nesmírně upovídaná, zaměřená tentokrát na různé linky metra a jejich interiér. Takže jistotu, že se tu opravdu děje i něco, co se dá zahrnout do detektivního žánru, získáte až někde za polovinou, kdy se Peter pracně dobere mlhavého zjištění, že asi někdo někoho unesl. A dojíždějící duchové se snaží najít pomoc…
Na skromném prostoru tu tak najdeme notně osekaný příběh, plný náznaků a nedořečeností, a co hůř, naprosto chybí motiv případu a vůbec vysvětlení toho všeho, co se tu na 120 stranách vyšetřovalo – a rozplynulo se v éteru. Opravdu jde jen o mezipříběh a zkrácení času při čekání na regulérní díl, novelu, kterou od autora vymámil nakladatel za jediným účelem: provětrat čtenářům kapsy. Ale kdo má tuhle sérii rád, ten váhat nebude a koupí si ji.
Originál: The Furthest Station, 2017
Překlad: Milan Žáček
Vydalo: Argo, 2018
143 stran
