Edinburgh je zase o dost temnější od minulého dílu. Skotský inspektor s francouzskými kořeny Luc Callanach dostane pořádně zabrat, a spolu s ním i čtenáři…
Jako by si autorka na svého hrdinu zvlášť zasedla a stíhá ho jednou pohromou za druhou. Tak zaprvé má na krku sériového vraha, který si vybírá ty nejnesobečtější občany, aby je sprovodil ze světa obzvlášť brutálním způsobem. K tomu přijde inspektor o svého oblíbeného seržanta, kterého si přetáhne oddělení kyberkriminality. Navíc jeho kamarádka Ava na něj nemá čas a on se v cizím městě cítí čím dál osamělejší. Do domu se nastěhovala neskutečně protivná slečna, která se rozhodla ignorovat Lucova opatrná naznačení, že o ní nemá zájem. A k tomu všemu si zlomil kostrč. Může být snad ještě hůř? Může, bohužel. Nedostatek důkazů, asociální komisařka mu škrtá přesčasy, z nouze začal spolupracovat s novinářem. A vraždy dál přibývají…
Sice si Fieldsová nijak nelibuje v přímých popisech mučení a smrti svých nebohých obětí, nám nešťastným čtenářům ale bohatě stačí jejich popis – až když je najde policie. Způsoby vražd jsou totiž mimořádně kruté a budou vás strašit ve zlých snech. Jinak jde ale o kvalitní policejní procedurálku o těžkém údělu obyčejných poldů, skvěle napsanou, a v druhé půlce vygradovanou do takové míry, že budete mít nervy jak na špagátech.
I přes širší objem knihy příběh málem vdechnete – ačkoli se autorka nevyhnula pár klišé, objevujících se v policajtských detektivkách, i tak patří tenhle román k lahůdkám.
Dokonalá kořist je pořádně temná, nervydrásající a frustrující – ne tak, že byste se nemohli dočkat odhalení vraha (to taky) ale spíš kvůli řadě nedorozumění, které rozdělují Luca od jeho parťačky inspektorky Avy Turnerové. Pod vší tou hrůzou a potoky krve tepe totiž křehoučký milostný příběh, kterému ale zřejmě autorka nepřeje. Nějak si nejsem jistá, že v příštím díle se na jejím postoji něco změní, ale doufat můžu…
Originál: Perfect Prey, 2017
Překlad: Nela Knapová
Vydal: Plus, 2018
412 stran