Za trest (Dick Francis)

Dick Francis Za trestNe každému jeho sen vyjde. Snem Benedikta Juliarda bylo jezdit překážkové dostihy. Jezdit rychle, vítězit, slyšet dusot koňských kopyt, chválu trenérů a majitelů, být doma v padoku, ve vážnici, žít prostě závody a být dobrý. Bohužel, jeho kariéra žokeje je ještě v zárodku přerušena díky jednomu z nejvlivnějších majitelů koní a trenéra, Sira Viviena Durridge, který Juliana obviní z fetování a propustí ho ze svých služeb. Vše se ovšem děje na příkaz Benediktova otce George. Tomuto muži se totiž podaří vše, na co sáhne. Sice dříve na syna neměl moc času a oba si navíc příliš nerozuměli, ale George se teď chystá do politiky, kandidovat za malý volební obvod kdesi na anglickém venkově a Benedikta potřebuje mít po boku. Ten politiku nesnáší, a tak se mu to ani trochu nelíbí, navíc vše považuje pouze za otcův volební tah stylu „podívejte se, jak si se synem rozumíme“. Čím déle je ovšem po otcově boku, tím více se spolu sbližují, navíc Benedikt se brzdy osvědčí nejen jako asistent, ale hlavně v době, kdy dojde k nezdařenému atentátu na George (a kdy nezůstane jen u jednoho pokusu) i jako tělesný strážce, morální a duševní podpora a v neposlední řadě i jako diplomat, to když se mu podaří získat na otcovu stranu i lidi, kteří mu zrovna nepřejí…

Propracované psychologické profily a téma vztahů mezi příbuznými vždy byly Francisovou silnou stránkou. V příběhu „Cílová rovinka“ to byl například vztah dvou bratrů, kteří spolu nemohli být tak, jak by si možná oba přáli, v jiném titulu, „Reflex“ zase jde o jisté hledání matčiny minulosti hlavního hrdiny a ve vedlejší linii i vztah s jeho babičkou. V románu „Za trest“ se hodně hraje na strunu otec-syn, ale musím přiznat, že je mi tón této „struny“ docela sympatický, i když Francis stvořil postavu Benediktova otce téměř až nereálnou – je totiž vzorem všech ctností, ale naštěstí takovým sympatickým způsobem. Kdyby takový politik kandidoval i u nás, byla by určitě volební účast skoro stoprocentní.

A tak kromě strachu o dvojici hlavních postav se můžete dozvědět i něco málo o tom, jak to v Anglii chodí s volební kampaní, možná vás i ledacos překvapí – umíte si představit, že by u nás chodil volební štáb agitovat dům od domu? Ale když už jde o volby – neváhejte a dejte opět Dicku Francisovi svůj hlas!

Originální titul: Smokescreen (1972) Originální titul: 10-lb Penalty (1997)
Vydáno: Michael Joseph Ltd. v Londýně 1997
Vydání v České republice: Olympia (1999, 2003)
Přeložila: Jaroslava Moserová-Davidová (2003)

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA