Kniha u nás vychází již potřetí a pro ty, kteří ji ještě nečetli, snad stačí, když řeknu, že je to typický Dick Francis. Strhující příběh s inteligentní zápletkou a nečekanou pointou. Děj se točí kolem umění, hlavní hrdina je malíř a samozřejmě, že tu nechybí ani koně.
Vypravěčem je Charles, který přijíždí na návštěvu k bohatému bratranci Donaldovi. Už na první stránce se dozvídáme, že Donald přišel během loupeže o svou milovanou manželku Reginu. Donald je zdrcený a ztrátu nese velmi těžce. Protože se Charles bojí o jeho duševní zdraví, rozhodne se pátrat po lupičích na vlastní pěst.
Na dostizích se setkává s Maisie, bohatou dámou, která byla stejně jako Donald oloupena. Přišla o vzácnou sbírku a její dům lehl popelem. Z Maisie a Charlese se stávají přátelé a ona se mu svěří s tím, že si z Austrálie přivezla vzácný obraz s koňskou tematikou. Charles zbystří a uvědomí si, že podobný obraz od stejného autora měl i jeho bratranec. Stopy vedou do Austrálie, a tak tam za finanční podpory Maisie vyrazí.
Charles se ubytuje u svého přítele ze studií, který je čerstvě ženatý, a příběh nabere na obrátkách. Přátelé pátrají společně, navštěvují galerie a snaží se přijít na to, co měly uloupené obrazy společného. Záhy je jasné, že někdo obě loupeže pečlivě naplánoval. Kdo za tím ale stojí a jak celá zločinecká organizace funguje? Donald a Maisie nejsou rozhodně jediné oběti a Charles musí zjistit i to, zda ukradené obrazy byly originály, nebo padělky.
Protivníci jsou Charlesovi na stopě a on se začíná bát o holý život. A protože je to detektivka, jde tady hlavně o vypátrání zločince. Možná se vám bude zdát, že knížka nemůže vést k žádnému logickému závěru, ale vězte, že to jde. Na konci Charles odhalí šéfa zločinecké organizace i vraha Donaldovy manželky.
Autor s vámi hraje fair play a vy máte možnost odhalit oba zloduchy sami. Přiznávám, že mně se to nepovedlo. Záleží na detailech, nenápadných stopách, které autor báječně zakamufloval. V mém případě byl problém v tom, že mi ani nedošlo, že zrovna tohle by mohla být stopa.
Co mi trošku vadilo, byl důraz na hlavní dějovou linii. Všechno ostatní šlo bokem a příliš se neřešilo. Máme tu skvěle vykreslené prostředí, perfektní dialogy, ale některé věci jsou jen v náznacích. Charles se například postupně zamilovává do manželky svého nejlepšího přítele, ale tento fakt autor konstatuje ve dvou třech větách. Nechci z toho dělat červenou knihovnu, ale ocenila bych, kdyby téma dostalo víc prostoru.
Hodně se tu řeší dostihy a malování obrazů. Jak je u autora zvykem, nijak nepoučuje, nehraje si na odborníka, a i když se dozvíte spoustu nových věcí, ani na chvíli nemáte pocit, že byste četli učebnici nebo příručku. Dick Francis vás učí, ale tak nenásilně, že si to téměř neuvědomujete. Motiv koní proto zůstává beletrií, skvělým detektivním příběhem lehce okořeněným o zajímavé informace z několika oborů.
Originál: In the Frame (1976)
Překlad: Jaroslava Moserová–Davidová
Knižní klub, Praha 2012
208 stran
3. vydání
www.bux.cz
