Louis Kincaid má první rande s krásnou prokurátorkou, ale věci nedopadnou, jak by měly a jejího syna někdo unese. Tenhle motiv mi hodně připomněl Posledního detektiva od Roberta Craise, dokonce i oba unesení kluci se jmenují stejně. A další společné znaky – bývalý manžel coby neschopný idiot, policajtka, pracující na případu, a zakoukající se do hlavního hrdiny. Ale jistě, důvody i okolnosti únosu jsou různé, jiný je i přístup hlavních postav. Craisův Elvis dává do pátrání všechno, v zoufalé hrůze, že od něj jeho milovaná Lucy odejde tak jako tak. Kdežto Kincaid je sice napnutý a odhodlaný, ale tak nějak nad věcí, u Susan ještě nic nevzniklo a je jasné, že už ani nevznikne, a tak nemá Louis co ztratit.
Dál už se jen prohlubovaly rozdíly. Kde Crais nasadil zběsilé tempo a vypjaté emoce, tam se Parrishovi vkrádá taková zvláštní, líná, nostalgická atmosféra. Snad za to mohl ten všudypřítomný, ubíjející déšť… Vzato kolem a kolem, a i když jsem tomu ze začátku moc nevěřila, tvůrčí duo P.J. Parrish z toho srovnání nevyšlo vůbec špatně.
Originál: A Killing Rain
Překlad: Radovan Baroš
Vydal: BBart, 2006
