Nekonečně dlouhé odpoledne (Inga Vesperová)

Dokonalé předměstí Sunnylakes v Santa Barbaře je obrazem úspěchu a perfektních rodin bez sebemenší chybičky. Dokud nezmizí jedna z paniček…

Píší se 50. léta a Amerika je neúprosně rozdělená segregací. Bílé paničky si nechávají své perfektní domky uklízet černoškami, aby měly nad kým ohrnovat nos. To na vlastní kůži zná Ruby Wrightová, pomocnice a uklízečka. Umí držet jazyk za zuby, ať si ty snobky říkají, co chtějí. Jedině Joyce Haneyová ji bere jako normálního člověka. Ale právě Joyce beze stopy zmizí, jen v kuchyni je spousta krve…

Případ dostane na stůl detektiv Mick Blank. Je v Barbaře nový a nestačí se divit. Hlavně omezenosti místních poldů. Sám přijel z New Yorku, kde byl zvyklý na všechny národnosti a barvy pleti, nemá proto předsudky jako všichni okolo. A udělá s Ruby neslýchanou dohodu o tajné spolupráci – protože ona má větší přehled o tom, co se v domech doopravdy děje…

Tenhle příběh mi zpočátku připomínal Stepfordské paničky: ženušky tak dokonalé, až z toho mrazí. Čím víc totiž nahlížíme pod pokličku té idyly, nacházíme víc a víc trhlin. Pokud jsem si myslela, že to Ruby je v knize největší chudinka, časem jsem musela tohle mínění revidovat. Protože ženy všeobecně v té době nebyly brány jako rovnoprávné bytosti. Neměly názory ani koníčky, vždyť jejich posláním přece bylo pečovat o domácnost, děti a manžílka. A když se z toho bludného kruhu pokoušely vymanit, byly brány jako bláznivé. Dokonce tu padne seriózní lékařská diagnóza „nechuť k naplňování manželského vztahu“ (kterou je třeba léčit správnou medikací…). Není proto divu, že za dveřmi doutnají nepěkné věci.

Nekonečně dlouhé odpoledne je kniha, která v prvním plánu řeší případ, ale v druhém nám připomíná, proč to v Americe stále tak vře, proč je tam rasová otázka stále tak aktuální. Záhadné zmizení Joyce vám ale také pěkně zamotá hlavu. Všichni na předměstí se usilovně snaží předstírat, že jsou šťastní, a vehementně popírají ošklivou realitu. Což vyšetřování vůbec nepomáhá. Je navíc vedro k padnutí, a to jako by ještě zpomalovalo myšlenkové pochody detektiva Blanka, který má i tak potíže vyznat se v tom hadím hnízdě.

Od poloviny už se přestanete rozčilovat nad jednotlivostmi. Příběh vás totiž pohltil svojí dusivou atmosférou a spletencem lží. Nespravedlnost té doby už berete jako fakt, ale chcete vědět (a zároveň se i trochu bojíte to zjistit) jaká nespravedlnost čekala na Joyce Haneyovou. A opravdu hodně doufáte, že nic zlého nečeká na Ruby Wrightovou. Ta je nenápadnou hlavní hrdinkou celé knihy a její odhodlání něčeho v životě dosáhnout sice stále naráží na bariéry, ale vy víte, že ne na dlouho…

Originál: The Long, long afternoon, 2021
Překlad: Ondřej Frühbauer
Vydal: Grada, 2021
Pod značkou Metafora
360 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA