Starý dobrý Jack Reacher nikdy nezklame. Obzvlášť ty příběhy, které vypráví on sám – trochu s odstupem, trochu cynicky, ale vždy drtivě upřímně.
„Oba jsme jen beze slova seděli, jako bychom se přihlásili do soutěže v mlčení a byli odhodláni za každou cenu vyhrát.“
Takové romány mají standardní průběh – těšíte se na ně, prvních pár kapitol se usmíváte a užíváte si drsňácké hlášky, pak postupně přituhuje a na konci odháníte příbuzné, co obtěžují s jídlem a podobně, protože to sakra přeci musíte dočíst! A Pomsta je v tomto směru přímo ukázkový příklad.
Ve Francii někdo vystřelil na jejich prezidenta. Nikoho by to příliš nevzrušovalo, kdyby střelec neprokázal znamenitý talent a kdyby nehrozilo, že když ho nedostanou teď, příště zkusí vystřelit na někoho významnějšího. americké tajné služby, armáda i ministerstvo zahraničí tudíž spojí své síly, z čehož nemůže vzejít nic pěkného – alespoň pro Jacka Reachera. Hlavním podezřelým je totiž sniper, kterého Jack kdysi před lety dostal do vězení. Našel ho jednou, může ho najít zas. Tak zní teorie. Proto Reachera vytáhnou z anonymity opět do akce. (Něco mi ta zápletka připomínala – třeba román Výstřel? Že by Child vykrádal sám sebe? Ale kdepak, to bylo jen takové šibalské mrknutí pro věrné fanoušky, řekla bych…)
Jelikož Reacher neoplývá takovými maličkostmi, jako je kreditka nebo řidičák (pro neznalé – je schválně mimo radar a převážně stopuje) dostane k ruce slečnu z ministerstva Casey Niceovou, „odolnější než se zdá.“ Což je sice fajn, na druhou stranu to znamená ministerský dohled, který samorosti jako Reacher nekvitují právě s povděkem. Ale kdo zná tuhle sérii, ví, že stát se tu může úplně všechno – v kterémže to bylo díle, kde podobně sympatické slečně na konci ustřelili hlavu?
A tak začíná hon na ostřelovače, který zavede Reachera a jeho přidružený spolek do Paříže a Londýna. Drtivá část knihy se bude netypicky odehrávat mimo Spojené státy, přímo v srdci Británie. Ale obsah už typický bude: hodně střílení, hodní intrikování, pár lidí tu dojde k úhoně, londýnské gangy už nikdy nebudou jako dřív. A co se týče politiků, kteří tenhle cirkus spískali, možná nakonec dojde i Reacherova slova:
„Vy ho nemáte moc rád, že je to tak?“
„Myslím, že by měl dostat medaily, kulku do hlavy a někdo by pak po něm měl pojmenovat most.“
Román je dokonalým dárečkem pro všechny věrné příznivce této série, která neoplývá zbytečnostmi jako jsou popisy nebo vedlejší dějové linie. Kdepak, 19. díl pádí přímo kupředu smrtící rychlostí a jen ti série znalí si tu všimnou pár narážek na předchozí díly, např. zmínku o Jackově bratrovi (viz kniha Jatka) nebo důvod, proč umí tak dobře francouzsky. Tentokrát se tu sice netypicky hodně taktizuje a politikaří a ne všem je od začátku vidět do karet, na bývalého zvláštního vyšetřovatele si ale hlavouni nepřijdou. Najde se tu i česká stopa (sniper má české kořeny a v Londýně se Reacher projede škodovkou). Co víc si přát? Snad aby 20. díl přeložili co nejdřív. Román Make Me vyšel anglicky na přelomu srpna/září 2015 a prý je skvělý. Ale to je přece samozřejmé…
Originál: Personal, 2014
Překlad: Iva Harrisová
Vydal: BB art, 2015
363 stran
