Děj se má asi tak: ve Stockholmu je jistá komise, jmenuje se Švédská akademie, a ta každoročně rozhoduje, komu udělí Nobelovu cenu za literaturu. Jsou to všechno vesměs učenci, profesoři, spisovatelé a podivíni, ti si těžko nadělají nějaké zavilé nepřátele. A přesto začne někdo členy akademie vraždit. Záhadný muž v cylindru jakoby přišel z jiné doby. Jeho podivnou misi se snaží zastavit snad všechny složky švédské obrany a spravedlnosti; co do buldočí vytrvalosti mezi nimi ale vede Claudie Rodriguezová z ústředního oddělení vražd. Jestli ta ho nezastaví, tak už nikdo…
Začátek nepůsobil bůhvíjak skvěle – jednoduché a polopatické vyprávění dávalo znát, že je autor zvyklý psát knihy především pro děti a mládež. A způsob, jakým popisoval vraždy – teatrální až naivní. Ale tak po 100 stránkách se to buď zlomí, anebo si zvyknete na autorův doslovný způsob vyjadřování, a co víc, zjistíte, že zápletka nebude tak primitivní, jak se zdála být zpočátku…
Sice jsem stále nevycházela z úžasu, jaké další omleté typy nám autor předhodí a jestli to myslí vážně (expertka v gotickém stylu, imbecilní šéf), nešlo jinak než držet palce hlavní hrdince, protože ta tuhle taškařici drží nad vodou. Zarputilá, samotářská, vyvolávající problémy nejen svou povahou, ale i původem. Motiv jejích chilských kořenů je dosti provokující – ne každému z těch svobodomyslných Švédů se zamlouvá představa přistěhovalkyně coby ruky zákona. Ale i když to vyšetřovatelka na motorce někdy s tou drsností kapku přehání, je tahounem celé knihy. A zdatně jí k tomu sekunduje Leo Dorman, bývalý přítel a současný antikvář a bibliofil. Jeho znalosti literatury mohou být pro případ klíčové, jeho poněkud squatterská existence příběh zas o trochu polidšťuje.
Velké plus příběh dostává za tu spoustu literárních odkazů (jak taky jinak, když jde o Nobelovku za literaturu) – antikvář milující britské detektivky, tajné podzemní archivy a klíčové stopy díky záznamům ve veřejné knihovně… Ale i minusů je víc než dost: absurdní chování vedlejších postav, oběti chrlící z úst chuchvalce krve a žluči bez ohledu na způsob smrti…
Hlavní důvod, proč číst dál, byl pachatel. Čtenář už se prostě musí dozvědět motivy a totožnost vraha, který podle všeho oplývá znalostmi Vševědoucího a schopnostmi Jamese Bonda. Jak z takové podivné kombinace autor vybruslí? Zachrání si řešením krk, nebo si naopak vykope vlastní hrob? To je ta nejnapínavější záhada celé knihy. I takhle může vypadat severská detektivka…
Originál: Akademimorden, 2013
Z německého překladu přeložil Tomáš Kurka
Vydal: Baronet, 2014
410 stran
