Ve dnech 27. a 28. března proběhla v naší metropoli dvě setkání se švédským spisovatelem Monsem Kallentoftem. Představil na nich v pořadí už desátý titul s kriminální inspektorkou Malin Forsovou. Druhého setkání se zúčastnil český spisovatel Michal Sýkora.
Obdivovatel Kafky, Hemingwaye a Orwella, který po napsání čtvrtého románu přešel k tzv. literární detektivce. Spisovatel, jehož styl s bohatou a z části poetickou slovní zásobou nemusí být pro každého. To je charakteristika někdejšího reklamního textaře a novináře, letos jednapadesátiletého Monse Kallentofta, který k nám přijel představit novinku Vůni ďábla.
Aktuálnímu dílu série s třicátnicí Malin Forsovou, která je kromě kriminální inspektorky také svobodnou matkou a daří se jí spíše v práci než v soukromém životě, věnoval autor dvě setkání se čtenáři. První se uskutečnilo 27. března v knihkupectví Knihy Dobrovský na pražském Václavském náměstí, druhé proběhlo o den později v holešovické Kavárně Liberál. Toho se zúčastnil také Michal Sýkora, mimo jiné autor detektivní série Detektivové od Nejsvětější Trojice. Jeho příběhy o vrchní komisařce Marii Výrové si postupně získaly oblibu čtenářů a zájem televizních tvůrců, díky nimž všechny případy existují také v podobě televizních minisérií. Podle facebookové zprávy k setkání měli oba autoři debatovat například o tom, co trápí švédské a české detektivní hrdiny, s čím se naopak potýkají krimi spisovatelé, jaká specifika má detektivní žánr na Severu a u nás a zda fenomén severské krimi potrvá i nadále.
Setkání v knihkupectví Dobrovský se vzhledem k počtu dorazivších čtenářů neslo spíše v komorním duchu. Autor oblečen v ležérním a pohodlném stylu dorazil na besedu v uvolněné náladě a s úsměvem a jemným suchým humorem odpovídal na dotazy moderátora a čtenářů.
Kallentoftovi příznivci mohou „poděkovat“ sportu, protože autor začal psát, když byl upoután na lůžko kvůli vážnému zranění. Zpočátku si jen chtěl zkusit, jaké to je napsat detektivku. První knihu Pesetas napsal v roce 2000 a obešel s ní patnáct nakladatelství (v podstatě všechny ve Švédsku) a všude mu jí zamítli. Teprve až to šestnácté, poslední, ji přijalo. Nicméně když Monsovi přišel z tohoto nakladatelství dopis, zprvu ho ani neotevřel, protože předpokládal, že jde jen o další zamítnutí. Nebýt druhého dopisu, který se dotazoval na ten první, možná by se Mons ani spisovatelem nestal. A když se pak z nakladatelství opatrně dotázali, jestli by neprovedl v rukopisu nějaké změny, po všech těch odmítnutích nadšeně odpověděl, že klidně všechny…
Ještě v témže roce získal debutový román ocenění Katapultpriset, což je prestižní cena za nejlepší debut roku. Pro spisovatele nemůže být lepším startem kariéry. Do tohoto ocenění totiž spadají všechny žánry, nejen detektivní, a podle slov autora ho obvykle vyhrávají sbírky básní. A jeho Pesetas pojednává o distributorech drog v Madridu…
Mons Kallentoft se podobně jako jeho někteří kolegové brání nálepce „skandinávská detektivka“, často používané pro komerční účely. Podle něj třeba americké detektivky mají mnohem více charakteristických společných rysů. Souhlasí s tvrzením o stupňujícím se násilí v knihách skandinávských autorů. On sám spíše intuitivně vycítí, co příběh potřebuje, ale připouští, že třeba pátý příběh s inspektorkou Forsovou (Páté roční období) je hodně násilný oproti například následujícímu dílu (Vodní andělé). V jiných příbězích zase prý o násilí tolik nejde.
Při hledání nových příběhů spíše „naslouchá“ co se kolem děje, a když se nějaký námět rozhodne zpracovat, zamýšlí se také nad tím, jaká bude situace třeba za rok, až knihu dopíše. Na rozdíl od Stiega Larssona a dalších „severských“ autorů si nemyslí, že by literatura měla vyjadřovat názory, ale měla by být spíše brána jako důvod k zamyšlení. Příběh vázaný na politiku podle něj dlouho nevydrží. Také soudí, že detektivka dnes láká řadu spisovatelů a věnuje se jí kde kdo, i když by dokázal psát i jiný žánr.
Že se Malin Forsová dočká takové popularity, to autor samozřejmě nečekal. Romány s touto inspektorkou se měly dočkat televizní podoby, o což se mělo postarat jisté německé studio. Nicméně po vnitřních problémech byl projekt pozastaven, ale ještě prý není všechno ztraceno. Čtenáři tak mají stále naději, že příběhy jejich oblíbeného autora dostanou i vizuální podobu, ale především se mohou těšit na další tituly s mladou hlavní hrdinkou. Ve Švédsku už vyšly z této série další dva a na další dva má autor smlouvu. A i když si potom bude chtít dát podle svých slov chvilku pauzu, s Malin Forsovou ještě neskončil. To je určitě dobrá zpráva pro všechny Monsovy čtenáře. Zvláště pak pro toho, kdo si na autogramiádu přinesl k podpisu třináct autorových knih…
Fotogalerii k akci najdete na Facebooku Centra detektivky.
