Středověký japonský vyšetřovatel bude mít opravdu neobvyklý případ: vraždu neštovicemi i svou vlastní popravu…
V šógunově paláci se dějí hrozné věci. Nešťastná smrt vládcovy dcery rozpoutala nevídaný chaos – šógun se bez vlastního přímého potomka rozhodl jmenovat svým nástupcem mladíka z rodiny jistého Janagisawy. To je však proslulý slizoun a padouch, úhlavní nepřítel nejvyššího komořího Sana Ičira. Ale karty se evidentně obrátily, místo Ičira bude u moci padouch (v politické hře kolem šóguna, snadno manipulovatelného slabocha, není nic jisté.) Janagisawova čistka ve vládě nenechala kámen na kameni a bývalý vrchní vyšetřovatel (a nyní také bývalý komoří) Sano Ičiro může být vůbec rád, že po všech těch změnách zůstal naživu. A hned se pouští do odvetné akce – kdyby dokázal, že slizoun Janagisawa má prsty ve smrti šógunovy dcery, štěstěna by se zas přiklonila na stranu spravedlnosti, Ičira a jeho rodiny. Pátrání však musí zůstat v tajnosti, což ve městě, hemžícím se nejrůznějšími špehy, není vůbec snadné. Edo, nynější Tokio, se vzpamatovává z ničivého zemětřesení, všude se staví, opravuje, špicuje… Ale co když pátrání odhalí mnohem víc podezřelých, než vyšetřovatelé čekali? Kdo všechno vlastně toužil nakazit krutou princeznu neštovicemi?
V sérii L.J. Rowlandové jsem řadu dílů vynechala a zbyl mi z nich pouze dojem dobré historické detektivky a rodinné idyly hlavního hrdiny. Vypadá to, že za tu dobu autorka dost přitvrdila a svým postavám dává pořádně zabrat. Nenávist mezi Ičirem a Janagisawou eskaluje, politikaření má mnohem větší prostor, jen touha Sanovy těhotné ženy Reiko podílet se na vyšetřování zůstává nezměněná. Za tu doby evidentně vyrost i Sanův syn Masahiro, člen šógunova dvora, a i on chce být součástí otcova pátrání. Dvanáctiletý kluk a manželka v šestém měsíci, to není právě ideální konspirační tým, obzvlášť v době, kdy je u moci jejich nepřítel a ten je může dát všechny okamžitě popravit…
Neustálá hrozba, visící rodině nad hlavou, dodávala už tak tísnivé atmosféře ještě větší napětí. Tím spíš, že po čistce ve vládě nezůstali Ičirovi už žádní spojenci, kteří by ho mohli podpořit. Ve svém boji proti Janagisawovi tak zůstal sám. Dokáže Ičirova rodina odhalit pravé viníky? Zvládne Sano zvrátit obvinění, namíření proti němu samému, a uniknout tak smrtícímu verdiktu?
Japonsko roku 1704 bylo vážně drsné místo, autorka tentokrát nedopřála nikomu žádné idealizování. Život tam neměl valnou cenu, a bušidó – cesta bojovníka a samurajský kodex – často nutil samuraje ke krokům, se kterými sami vnitřně nesouhlasili. Třeba sloužit a chránit šóguna, kterým vlastně pohrdají… Ani Sano Ičiro v tomto 17. příběhu už není taková sbírka cností, jakou si pamatuji. Sáhne si na dno svých sil, bude zmlácený a sžíraný nenávistí… A vyšetřování tu máme založené pouze na svědeckých výpovědích a na tom, čí verzi šógun uvěří a čí ne. To by Kriminálka Miami koukala. Nikde žádný mikroskop, a když nenajdou viníka včas, budou potupně upáleni na hranici…
Autorce se podařilo skloubit reálné historicky doložené události kolem zemětřesení a hledání šógunova nástupce s čtivým vyprávěním a komplikovanou detektivní zápletkou – skalní fanoušky potěší, nové čtenáře navnadí…
Originál: The Shogun´s Daughter, 2013
Překlad: Viktor Faktor
Vydala: Metafora, 2015
372 stran
