Přežil vrah s přezdívkou DOA před dvěma lety pád malého letadla nebo nyní někdo zabíjí stejným stylem? Má známý lovec sériových vrahů, soukromý detektiv Quinn, napodobitele? Jak s brutálními vraždami mladých žen souvisejí události započaté už za druhé světové války? John Lutz v novém románu přináší i nové prvky.
Uprostřed druhé světové války zachrání britského vojáka Henryho Tuckera francouzská rodina před bombardováním. Na revanš po vojákovi požadují, aby dopravil batoh s neznámým obsahem na jistou adresu v Británii.
V roce 1992 čtrnáctiletý Dwayne náhodou vyslechne rozhovor své macechy s jejím milencem, čističem bazénu, jak plánují vraždu jeho otce. Po smrti má shrábnout macecha všechny otcovy peníze, přičemž Dwayna plánují umístit někam do ústavu. To ještě netuší, že je Dwayne předběhne. Jednoho dne zabije v jejich floridském domě nenáviděného otce i macechu a vraždu hodí na milence. Je volný, i s penězi…
V současném New Yorku je v hotelovém pokoji nalezena zohavená mrtvola učitelky umění. Spolu s ní zabil vrah i několik jejích studentek, které bydlely ve vedlejším pokoji, spojeném s pokojem učitelky. Všem vyryl pachatel nožem do čela písmena DOA. Newyorská policie povolá na pomoc soukromého detektiva Franka Quinna, specialistu na sériové vrahy, a jeho tým. Detektiv Quinn si není jistý, zdali má před sebou napodobitele, nebo zdali vrah, kterého pronásledoval před dvěma roky, a který s největší pravděpodobností zahynul při havárii soukromého letadla, jaksi zázrakem přežil. Jisté však je, že nezůstane pouze u těchto obětí…
Bigger, better, faster… Tímto souslovím se někdy označuje pokračování filmových hitů, hudebních alb či knižních příběhů, když chceme avizovat, že je tentokrát něco větší, lepší, rychlejší. Toto označení můžeme použít i pro nový Lutzův román ze série s Frankem Quinnem. Když jsem u recenze posledního autorova románu Zvrat psal něco o tom, že už se jeho příběhy stávají ohranou písničkou, John Lutz si to zřejmě přečetl a vzal si má slova k srdci.
Pro začátek zvýšil počet flashbacků, takže se podíváme na událost, která se stala dva roky před současným dějem, pak se kromě zmíněné Floridy podíváme ještě do Francie v roce 1940 (možná se v příštím románu bude zápletka točit kolem vylodění Kryštofa Kolumba).
Dále autor přidal pozvání na piknik do pokoje hotelu Fairchild, kde nám na uvítanou nachystal hned šest mrtvol najednou, pěkně naservírovaných. I slizký patolog Nift, stálá postava Quinnových příběhů, se oblizoval… To je slibný začátek, co říkáte?
„Můj starý – a doufejme, že mrtvý – přítel,“ řekl Quinn. „Tohle mohl udělat někdo, kdo ho napodobuje, nějaký tajný obdivovatel.“
Nift pohlédl na řadu mrtvých a bez výjimky nahých dívčích těl. „Ať tak, nebo tak, lepší místa nechal nedotčená.“
V Quinnovi vzkypěla krev, ale svůj hněv potlačil. Nift takhle provokoval vždycky, byl to jeho styl. „Co ta mrtvá ve vedlejší místnosti?“ zeptal se Quinn. „Proč ji přivázal ke konferenčnímu stolku?“
„Možná mu nezbývalo dost místa v posteli,“ odvětil Renz.
„Ne,“ uvažoval Quinn, „spíš jí věnoval zvláštní pozornost.“
Str. 33 – 34
Vypadá to, že se americký spisovatel v této knize už ani tak nedrží polemiky, která se dala vypozorovat mimo jiné v Nočním pavoukovi, a to, jak traumata prožitá v dětství či dospívání ovlivní chování člověka v dospělém věku. V Šílenství to zezačátku na podobnou polemiku vypadá, ale autor z toho rychle vycouvává a předkládá nám příběh čistého zla, kdy je jasné, že s pachatelem nebylo cosi v pořádku už v dětství, a v dospívání se to jen prohlubovalo.
Výčet změn v Šílenství oproti předcházejícím titulům ještě nekončí. Ve svém zatím posledním románu se Lutz mírní v popisech brutálních zohavení mrtvol. Nechává pouze na čtenáři, aby si domyslel, čím vším si musely oběti projít a pro zvýšení efektu jen tu a tam občas něco utrousí. Ale i tak to funguje.
Kromě hlavního motivu vraždění nově autor přidává i vedlejší motiv, který tentokrát tu hlavní linii provází celou knihou a má souvislosti s událostmi v roce 1940. I když mě osobně tato linie až tak nebavila, musím uznat, že pro ozvláštnění příběhu zde má své místo.
Dokonce tentokrát ani nedojde k obligátnímu ohrožení Pearl („Černého Petra“ vyfasuje jiná postava) a otravným rozhovorům s její otravnou matkou. Že by mě Lutz i v tomto vyslyšel? Díky, Johne, cením si toho. Ani na humor jste nezapomněl.
Skrz zamlženou výlohu obchodu viděl, jak Weaverová balancuje s šálkem kávy a s miskou koblih a zalézá do boxu.
Všechno pro sebe. Sobecká mrcha.
Nebo možná ne. S takovouhle figurou si musí dávat pozor na to, co jí. I když je to kus, ve středním věku by si už měla hlídat jídelníček.
Jen jestli se toho středního věku vůbec dožije.
Vrah se obrnil trpělivostí, protože věděl, že tohle čekání se protáhne. Během několik minut si uvědomil, že má hlad a ze všeho nejraději by si dal koblihu.
Str. 223
Škoda jen, že na konci dochází k jakési úlitbě blížícímu se závěru, která vede k lehkým nelogičnostem. Například když vrah nachystá pro jednu z obětí jiný „scénář“ než pro ty předchozí, který však slouží pouze k tomu (jak se rychle dovtípíme), aby měla oběť větší šanci na útěk nebo ji mohl někdo náhodně najít a vysvobodit. Nebo když všemi mastmi mazaný a zkušený vrah namísto zabití jedné z klíčových postav ji pouze poraní. Samozřejmě proto, aby mohla přežít do další knihy.
Ani dopadení pachatele není takovým zadostiučiněním, ale na to už jsme u Lutze zvyklí. No považte sami, chlapi – nezasloužil by si někdo, komu krásné ženské lezou samy do postele a on je místo toho vraždí, trpčí konec?
To jsou však pouze drobnosti. Když otevřete nový Lutzův román, máte před sebou kvalitní thriller. My, co jsme přečetli už více románů tohoto amerického specialisty na příběhy o sériových vrazích, pozorujeme v Šílenství určitý posun, a to je jedině dobře. Ozvláštnění a přidání nových motivů už bylo zapotřebí. Protože my, příznivci Franka Quinna a jeho krásné Pearl (tentokrát dostala méně prostoru), bychom byli neradi, kdyby nás jednou od jejich příběhů odradila monotónnost. Podle Šílenství se však zdá, že se zatím nemáme čeho bát. Tedy kromě masových vrahů, samozřejmě…
Originální titul: Frenzy (2014)
Vydáno: Kensington, New York (2014)
Vydání v České republice: Domino (2015)
Přeložil: Martin Verner (2015)
512 stran
