Dávný vynález měl být pohřben v zapadlém ruském dole. Objevil se však v současnosti. Díky novým možnostem mnohem účinnější a mnohem děsivější. V čích rukou se nakonec ocitne? O to svádí boj agent Sean Reilly se CIA i s ruskou tajnou službou. Dan Brown i Steve Berry mají další konkurenci!
V roce 1919 se v jednom dole na Urale zničehonic do sebe pustí dělníci. V nelítostné bitvě se nakonec zabíjejí krumpáči. Vše pozorují z dálky dva muži, kteří posléze celý důl odpálí. Jedním z nich je – Grigorij Jefimovič Rasputin.
New York, současnost. Ruský uprchlík Leo Sokolov žije ve Státech již dlouhou dobu. Právě se tiše opíjí v jednom zapadlém baru, když v televizi zhlédne zprávy, ze kterých se dozví, že jeho synovec, ruský odbojář, byl zabit. To ho natolik rozlítí, že se přidá k davu demonstrantů před ruskou ambasádou. Všudypřítomné kamery však stále ještě hledaného muže zaregistrují. Jak se zdá, jeho osud je tím zpečetěn. Muži v pozadí, kteří vyhodnocují záběry demonstrantů, zapojují všechny páky, aby ho dostali.
Agent FBI Sean Reilly se snaží přijít na stopu muže s krycím jménem Reed Corrigan, který byl odpovědný za to, že jeho malému synovi Alexovi „vymyli mozek“, aby získali informace, o nichž se domnívali, že je malý chlapec jejich nositelem (viz předchozí román Ďáblův elixír). Z pátrání na vlastní pěst ho ovšem vyruší přidělení nového případu – ruský diplomat vypadl z okna jednoho domu na Manhattanu. Z okna bytu Lea Sokolova.
Pátrání se rozjíždí. FBI ani policie nemůžou najít ani majitele bytu, ani Sokolovovu ženu Daphne. Do vyšetřování se navíc začíná motat ruský konzulát, a to prostřednictvím své krásné zástupkyně Larisy Čumičevové, která se snaží na Reillyho zapůsobit a vytáhnout z něj nějaké informace. Do Ameriky je však povolán bývalý agent KGB s krycím jménem „Kostěj“, specialista na čistky, a mrtvoly začnou přibývat.
Brzy je jasné, že smrt diplomata není žádná sebevražda a že tu jde o mnohem víc. Kde je Leo Sokolov? A kdo vlastně je, že se ho snaží CIA, ruská ambasáda i prodloužená ruka ruské tajné služby pomocí svého „čističe“ získat?
To se dozvíme po přečtení již čtvrté knihy z řady příběhů se Seanem Reillym. Ti, kdo četli jeho předcházející dobrodružství, zejména zmíněný Ďáblův elixír, již vědí, že se dozvěděl, že má syna, o kterém léta nevěděl. Bohužel jeho matku, Seanovu bývalou kolegyni, v úvodu předchozího příběhu zabijí. O malého Alexe se tak stará Reilly se svou družkou archeoložkou Tess.
Dnes čtyřiapadesátiletý Raymond Khoury musel celkem dvakrát uprchnout ze svého rodného Libanonu. Chtěl studovat architekturu, aby své zemi pomohl, ale pomoci jí nakonec nemohl. My můžeme být jen rádi, že se nakonec začal věnovat psaní, a podle některých kritiků mohl představovat konkurenci pro romány Dana Browna. To srovnání je skutečně namístě. I zde sledujeme historický prolog, který má nějaké důsledky v současném dění. Stejně jako Khouryho kolega Steve Berry nebo zmíněný Brown, tak i on předkládá čtenářům známá či méně známá fakta z historie, aby si je maličko upravil a předložil čtenáři svou verzi „jak by to také mohlo být“.
V doslovu sám autor píše, že se většina událostí popsaná v retrospektivě ohledně mystického Rasputina (v tzv. Míšově deníku) skutečně stala. On prý pouze dosadil do historických skutečností pár fiktivních prvků, které mu pomohly postavit jeho příběh.
Vyprávění začíná víceméně pozvolna, abychom za chvíli poznali, kolik do hry vstupuje dalších neznámých, a že rozhodně nepůjde o žádný čajový dýchánek nad záhadou zamčeného pokoje. Děj je vyprávěn částečně z pohledu Seana Reillyho. Tyto pasáže jsou psány v první osobě a celkem – alespoň zpočátku se mi to tak zdálo – poněkud jednoduchou mluvou, která mi trochu bila do očí. Zbytek děje napsal Khoury ve třetí osobě, už s větším odstupem. Nakonec zmizí i Seanova přímočará mluva. Buď od toho autor ustoupil, nebo si na to nakonec člověk zvykne.
Největší spád dostává kniha někdy v polovině. Tady je Rasputinův stín jako představení s výbornou choreografií nebo precizně propracované cirkusové číslo. Když už jsou diváci ohromeni nějakým kouskem, přijde další, vynoří se jiný akrobat, a diváci jsou ohromeni ještě víc, ale to netuší, jaký ještě další přijde a co provede. To vše v kulisách newyorských mrakodrapů díky dokonalé režii, která ví, jak dobře zapůsobit a překvapit.
Právě v této části letí Míšův deník pomyslně do Hudsonu a Sean zapomíná na starosti s vymýváním mozku svého syna Alexe, což je celkem dobře, protože jestli něco nemám rád, tak je to zabývání se motivy z minulých knížek. Možná si to pan Khoury uvědomil v téhle části také, ale nakonec – jak už jsme u něj zvyklí – se ukáže, že všechno má svůj význam.
Zmíněná pasáž, kdy se děj konečně rozběhne, je opravdu asi nejlepší část knihy. A i když o napětí není nouze až do konce, tuhle část jsem si nejvíc užil. Je to přesně ten okamžik, kdy pokud musíte nedej bože knihu z nějakých důvodů na chvíli odložit, nutí vás to se k ní co nejdříve nedočkavě vrátit.
Samostatnou kapitolou je motiv celé knihy, dávný vynález, který měl zůstat navěky uchován, ale který se objevil v současnosti, obohacen novými znalostmi současných technologií. Autor v doslovu přiznává, že se podobné pokusy už v minulosti dělaly, ale ne v tak velké míře, ale že moc nesází na to, že jednou nedojde k tomu, před čím v podstatě varuje ve své knize.
Ano, i když jde o napínavý akční příběh, je tu ten starý dobrý motiv hrozby před vynálezy, které byly možná míněny dobře, nicméně ve špatných rukou se změnily ve špatnou věc. Ukazuje na to, že často i ti, co vědí, že danou věc přetvářejí k něčemu špatnému, si prostě nemohou pomoci, když vidí, co všechno by taková věc mohla dokázat.
Rasputinův stín je tedy dalším z řady stále populárních thrillerů založených na historických skutečnostech, které jsou jemně překrouceny, aby mohly sloužit současnému příběhu. Neměli by si ho určitě nechat ujít ti, co mají rádi příběhy Dana Browna nebo Steva Berryho. Ale ani čtenáři, kteří od předchozích autorů nic nečetli, nebo nejsou přímo vyznavači tohoto druhu příběhů, nebudou myslím zklamáni. Dostane se jim porce poctivého thrilleru, který si přímo říká o zfilmování. Thrilleru, kde je dlouho ruka zákona bezradná v souboji s téměř geniálním ruským agentem, přičemž je ve hře ďábelský vynález, ale také jde o to, aby nebyl znovu použit. Thrilleru, který vás nechá nakouknout malinko do historie, zvlášť pokud Rasputina znáte tak maximálně z dávného hitu skupiny Boney M…
Jak se zdá, Reed Corrigan, tajemný protivník, který vymyl Alexovi mozek, zasahuje do života Seana Reillyho víc a víc. Khoury zřejmě pěstuje svému literárnímu hrdinovi nového profesora Moriartyho. Kdy bude dopaden (a zda vůbec), záleží zřejmě na tom, jak dlouho hodlá tento sympatický spisovatel psát knihy se Seanem Reillym. A já po přečtení tohoto příběhu doufám, že Corrigana hned tak neodhalíme.
Originální titul: Rasputin’s Shadow (2013)
Vydáno: Orion Books, Londýn (2013)
Přeložila: Hana Pernicová (2014)
Vydání v České republice: Domino (2014)
528 stran
