Mladá elévka stavební firmy Iris v roce 1998 zaměřuje podlaží staré opuštěné banky a fascinuje ji místnost s bezpečnostními schránkami. Banku zavřeli kdysi tak narychlo, že stovky schránek zůstaly zamčené – co asi skrývají? Proč je nikdo nechce zpátky?
Skokem v čase o dvacet let dřív autorka sleduje jinou mladou ženu, Beatrici, která právě v oné bance nastoupila jako sekretářka. V detektivkách náhody neexistují, takže si jste poměrně jistí, že obě hrdinky spojuje stejná záhada, zavřená za těžkými dveřmi bankovního sejfu. Záhada, která měla zůstat spát…
Prostředí staré banky bylo naprosto fascinující a originální. Jak Iris správně podotkla, opuštěná budova vypadala jako po výbuchu bomby, jakoby místnosti čekali na lidi, kteří se už nikdy nevrátí. Všude kolem dvacetiletá vrstva prachu a otázky, které by stavařka raději měla nechat plavat…
A podobně je na tom i Beatrice v roce 1978, kdy jako nováček mezi sekretářkami revizního oddělení stěží chápe, co se kolem děje, ví jen, že je to podezřelé. Tuhle dějovou linku si čtenář představuje takovou zežloutlou jako přes starý filtr kamery, vždyť je to už tolik let… Ale autorka důmyslně trousí otázky a nejasnosti, až se ze starší linky stává plnohodnotný korporátní thriller, jaký píše třeba Joseph Finder.
Firemní prostředí a jeho machinace a také strašidelná opuštěná budova jsou největšími taháky příběhu po většinu stránek, takže si ani nevšimnete, že už by bylo načase, aby nastal nějaký obrat a začal se dít ten prudký spád, slibovaný v anotaci. Veškerou vaši pozornost zabírá schylování k rozluštění otázek, co se stalo s bankou a s Beatricí – a je to přesně takové to schylování, kdy pravdu chcete znát, ale zároveň máte tušení, že se vám nebude líbit…
Vrtalo mi hlavou, proč je Irisina linka zasazená do roku 1998, proč není v současnosti. Došlo mi, že autorka někde v rozhovoru uvedla, že se nechala inspirovat skutečnou zavřenou bankou, která byla opuštěná v 70. letech. Pokud tedy autorka chtěla pro svůj příběh mít naživu nějaké pamětníky z dob před uzavřením banky, nemohla si moc vyskakovat a mít časovou prodlevu příliš velkou. Dvacet let je tak akorát, po čtyřiceti letech už by Iris sháněla svědky těžko.
Mrtvý klíč je skvělý detektivní román o tajemstvích, ukrytých v bezpečnostních schránkách před světem. Nabízí originální prostředí, hrdinky, o které se budete bát, a vyústění, jaké vám vyrazí dech. A kdo bude mít cestu do Clevelandu, může se i zajít podívat na místo činu – skutečnou banku se podařilo zrenovovat a otevřít, v trezoru je luxusní bar. A slavnostní otevření se záhadně sešlo s americkým vydáním téhle knihy – že by zas nějaká konspirace?
Originál: The Dead Key, 2015
Překlad: Kateřina Kuncová
Vydal: Mystery Press, 2016
394 stran
