Sběratel kostí (Jeffery Deaver)

Sběratel kostíPředstavte si, že přiletíte do New Yorku. Do Velkého jablka. Do velkého světa. Lákavé? Na letišti sednete do typicky žlutého taxíku a po cestě fádním předměstím se už těšíte na typické siluety Manhattanu. Ale co když najednou zjistíte, že řidič nejede na proslulý ostrov? Co když se místo toho ocitnete v jakési pusté dělnické čtvrti? Co když zjistíte, že taxík nemá zevnitř na dveřích kličky, zato řidič má na hlavě kuklu? To už tak příjemná představa není, že?
A přesně to zažije T. J. Colfaxová se svým asistentem. Ten je záhy nalezen pohřbený zaživa v železničním podloží. „Potěšení“ z nálezu má pochůzkářka Amélie Sachsová. Duchapřítomně však zastaví přijíždějící Amtrak, provoz na blízké rušné třídě a zajistí tím dokonale celé místo činu.
Lincoln Rhyme byl špičkovým vedoucím kriminální laboratoře. Jednou však měl při ohledávání místa činu na stavbě stanice metra. Zřítil se na něj nosník a přerazil mu krční obratel. Díky poranění míchy zůstal Rhyme ochrnutý na většině těla (kvadruplegik). Po nekonečných měsících strávených na operačních sálech a rehabilitacích může nyní hýbat pouze prsteníčkem levé ruky a hlavou. Veškerý čas tráví ve svém bytě v New Yorku, s ošetřovatelem Thomem a obklopen nejmodernější technikou. Jeho jediným cílem je však ukončit toto trápení a odejít z tohoto světa. Jeho jedinou nadějí je eutanazie.

Thom svého pána právě přetáčel — tenhle manévr bránil zápalu plic – a pak ho vycévkoval, což činil každých pět až šest hodin. Po zranění míchy se může svěrač zaseknout buď v poloze otevřené, nebo zavřené. Rhyme měl štěstí, že u něj došlo k druhému případu — tedy pokud se dá o štěstí hovořit u člověka, kterému musí někdo čtyřikrát denně otevřít malou hadičku a vyprázdnit mu močový měchýř.

A právě proto se mu vůbec nehodí, když za ním přijde detektiv Lon Sellito s kolegou Banksem a žádají ho o pomoc. Na místě nálezu pohřbeného asistenta se totiž našly zajímavé stopy, předměty, které tam vůbec nepatří. Už je jasné, že někdo unesl cestou z letiště dvě osoby. T. J. Califaxová se zatím nenašla a vypadá to, jakoby pachatel úmyslně zanechal na místě činu vodítka k jejímu nalezení. Je tedy naděje, že druhá oběť ještě žije, a jediný, kdo by ji mohl zachránit, je právě Lyncoln Rhyme.

Černé oko na ni zíralo a mířilo jí přesně na hruď. V hloubi trubky se ozvalo další klepnutí kovu o kov. Kdosi tam tloukl kladivem.
Tammie Jean Colfaxová začala usedavě plakat, aby po chvíli zaslechla další klepnutí. A pak jakési vzdálené zahučení. A pak se jí přes slzy zdálo, že na ni černé oko spiklenecky mrklo.

Geniální vědec zpočátku odmítá spolupracovat, ale čtenář samozřejmě nemusí být vůbec génius, aby mu bylo jasné, že Rhyme ke spolupráci nejen kývne, ale všechno to vyřeší. Jenže nebuďme tak hrr… Kolem Lincolna Rhyma se narychlo sestavuje tým, do něhož je přizvána i Amélie Sachsová. Ta si vysloužila Lincolnovo uznání právě díky brisknímu zajištění místa činu. Postupem času se stává díky vysílačce Lincolnovýma rukama a očima. Na základě rozboru nalezených důkazů se jí sice podaří oběť objevit, ale je už pozdě… Po New Yorku se však jezdí hlavně taxíkem, a tak brzy usedá na zadní sedadlo další oběť. Vrah, který si říká Sběratel kostí, má dalšího zákazníka…

Uchopil ji pevně za nohu. Zírala na něj vyděšenýma očima. Sáhl si do kapsy a v ruce se mu objevil nůž. Bez nejmenšího zaváhání propíchl kůži a rozřízl nohu až k nažloutlé kosti. Snažila se přes pásku křičet, kopala sebou, ale on ji svíral pevně. Líbí se ti to, Hanno? Dívka začala hlasitě vzlykat a sténat, a tak jí musel přiložit ucho k noze, aby slyšel ten rozkošný skřípavý zvuk, když ostřím nože přejížděl sem a tam po její kosti. Ššššš.

Recenzovaný román je první z knih ze série „Lincoln Rhyme“ a je patrně nejproslulejším Deaverovým románem. Postupně vzniklo dalších osm románů. Tyto příběhy s chytrým kriminalistou se naprosto odlišují od dalších sérií nebo od volně psaných titulů. Je to především pocta píli, vědeckým znalostem a inteligenci. Sám autor říká, že chtěl vytvořit kriminalistu, jehož hlavní (a jedinou) zbraní by byla jeho mysl, ne tělo.
O tom, že se mu to podařilo, svědčí i filmová verze tohoto románu s Denzelem Washingtonem a Angelinou Jolie v hlavních rolích. Film se však ve srovnání s knihou až tak nepovedl, nemluvě o nepochopitelných úpravách, jako že se ve filmu stal z Lincolna černoch, z ošetřovatele Thoma žena jménem Thelma, Sachsová se přejmenovala na Donaghyovou, pachatelův motiv je jiný apod.
Zůstaňme raději u knihy. Je dostatečně napínavá, a to i přes pasáže podrobně popisující zkoumání důkazů. Naštěstí však v okamžiku, kdy už začnete zívat či přeskakovat řádky, vás Deaver obratně vmanipuluje zpět do náruče sadistického vraha. Se stejnou obratností manipuluje i s vaším vnímáním osoby Lincolna Rhyma. Stejně jako Amélii se vám bude zdát zezačátku protivný a namyšlený, abyste k němu později našli cestu a říkali si, že by byla pro vás čest s takovým člověkem pracovat. Alespoň k tomuto dojmu jsem při četbě dospěl já.
Podobně se to Jefferymu daří i u další postavy — agenta FBI jménem Fred Dellray. Zpočátku je představen jako namyšlený „frajírek“, ale nakonec zjistíte, že je to člověk oddaný své práci, a co víc, vzbudí ve vás i lítost. Takové nejednoznačné postavy nejeden čtenář jistě přivítá.

Takže pokud jste Deaverův nejproslulejší román ještě nečetli, mohu doporučit. Nebojte se suchého vědeckého zkoumání důkazů. Bát se jiným způsobem však určitě budete. Nepřijde ani o jakýsi překvapivý přídavek na závěr, který se krutou ironií blíží až k černému humoru. A cestujete-li v nejbližší době do New Yorku, zkontrolujte si před nasednutím do taxíku, zdali se dá otevírat i zevnitř. Pak už by mohlo být pozdě…

Originální titul: The Bone Collector (1997)
Vydáno: Hodden and Stoughton, London (1997)
Vydání v České republice: Domino, Ostrava 2011
Přeložili: Jiří Kobělka a Michal Švejda (1998)
www.dominoknihy.cz
392 stran
2. vydání, poprvé vydáno roku 1998

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA