Povedeně vložený vtipný public placement na nápoj, který dává křídla, neznamená, že je film plný lákadel na různé produkty. Co Vedlejší účinky režiséra a zároveň kameramana Stevena Soderbergha, jenž režíroval třeba Dannyho parťáky, rozhodně nepropagují, je užívání antidepresiv.
Emily Taylorové, kterou hraje Rooney Mara, se vrací z vězení manžel Martin (Channing Tatum), a dokonce má při tom na sobě fešácké sako. Vztah přesto úplně neklape. Emily se pokouší o sebevraždu, a tak se setkává s newyorským psychiatrem Jonathanem Banksem, jehož ztvárnil Jude Law. Ten řeší Emilyn stav i s její bývalou psychiatričkou – tajemně působící obrýlenou doktorku hraje Catherine Zeta-Jonesová.
V zajetí psychiatrů
Emily totiž antidepresiva užívala už dříve během manželova pobytu ve vězení. Povedlo se zobrazit nesoulad i soulad mezi partnery, v závislosti na tom, jak se právě vede s užíváním léků. On řeší, kdo nás udal federálům, zatímco ji zajímá, jestli zaberou léky; stejně tak nechybí možná až kýčovitě idylické chvíle. Ač se objeví i jiní lékaři, zástupci práva či Martinova matka, příběh si vystačí především s těmito čtyřmi hlavními postavami.
Film vyvolává dojem, že braní různých léků je věc denního pořádku, třebas by to byl jen stereotyp spojený s Američany. Skoro všichni něco užívají, k tomu se ještě lékaři stýkají s lidmi z farmaceutických firem. Doktor Banks dostává nabídku testování nových antidepresiv a kvůli finanční situaci nabídku přijímá. S ženou a synem se přestěhovali, manželka je momentálně nezaměstnaná, tudíž se peníze hodí. Až skoro zarazí „slušnost“, když pacienty upozorňuje, že je placen v rámci průzkumu testování nových léčiv.
Vážné situace prokládá i pár odlehčených momentů, již zmiňovaný public placement, doktorův syn, kterého táta zapomene vyzvednout ze školy, nebo manžel Martin, který při sexu prohlašuje: „Kdo tenhle lék vyrábí? Z toho zatraceně zbohatneme!“
Ňadra, krev a zelenina
Jak se ovšem ukáže, užívání antidepresiv může mít vedlejší účinky. Stačí samotný název, aby divák očekával, že se přihodí cosi nedobrého. Něco naznačuje rovněž úvodní scéna s krvavými stopami, po níž se příběh vrací do doby o tři měsíce dříve – k událostem propuštění atd. Přesto se zdařila působivá drastická scéna, při níž lidé v sále, jak ověřeno, sborově vykřiknou údivem.
Efektivní scény nezajišťuje jen drastično: kamera občas pracuje se smyslem pro detaily – povedené je například přiblížení při krájení zeleniny či zamlžené tváře ostatních rodin při návštěvě ve vězení.
A rozjímat lze nejen nad filmovými technikami, ale rovněž prostou nahotou. Jako po boku Daniela Craiga, i tentokrát Mara ukáže svá ňadra.
Jako Lisbeth a Sherlock
V roli Lisbeth Salanderová se s ním objevila v americké adaptaci Muži, kteří nenávidí ženy na motivy prvního dílu Larssonovy trilogie Milénium. To Jude Law hrál Sherlocka Holmese ve dvou filmech Roberta Downeyho juniora. Přestože to tak nejdříve nevypadá, právě doktor v jeho podání postupně přebírá roli detektiva. Který se snaží očistit své jméno (chvílemi se například zdá, že neoriginálně dojde ke sblížení mezi doktorem a pacientkou) a zjistit pravdu.
Právě řešení se opravdu povedlo. Slova nečekané či překvapivé mohou sice působit frázovitě, tady skutečně platí. Je proto škoda, že uzavírání příběhu je zbytečně zdlouhavé. Divák se u takového druhu filmu chce zřejmě především bavit, ale tady hrozí spíše nuda. Stále další a další scény, než dojde k definitivnímu konci, kazí výsledný dojem z jinak povedeného filmu.
Agatha Christie — a fint v jejím duchu rozuzlení využívá, ač je jinak příběh vystavěn hlavně jako psychothriller — o užívání léků napsala, jak po ní ženy chtějí meprobamat, ale ona jim nabízí obyčejný aspirin.
To je rada, na kterou je dobré u filmu nezapomenout.
Scénář: Scott Z. Burns
Režie: Steven Soderbergh
Kamera: Steven Soderbergh
Hudba: Thomas Newman
V hlavních rolích: Rooney Mara, Channing Tatum, Jude Law, Catherine Zeta-Jonesová
Anglicky s českými titulky
106 minut
Česká premiéra: 4. dubna 2013
