Pátrání po zmizelém mladíkovi zavede soukromého detektiva do světa drog a smrti. Kontrast klidného vyšetřování s brutální jízdou plnou krve, násilí a samurajského meče zvládl autor velmi dobře.
Když se spisovatelé, kteří se věnují sci-fi a fantasy, rozhodnou psát detektivky či krimi romány, obvykle to bývá pořádná jízda. Nebojím se napsat i „řežba“ (zdravím Martina Štefka). Nejinak je tomu i u Lukáše Hrdličky (zatím sbíral ocenění spíše za svou povídkovou tvorbu). Přitom dobrá první polovina jeho nového románu Neutečeš tomu nijak nenasvědčuje.
Martin a Radek mají za sebou společnou minulost v dětském domově a nepříliš lákavou budoucnost. Tu se snaží si zpestřit a zpříjemnit drobnými krádežemi a braním drog. Když se seznámí se dvěma podobnými „dárečky“, nechají se od nich přesvědčit ke společné větší akci na pražských Malvazinkách. Má jít o bezproblémové vykradení vily, nikdo není doma, všechno je v cajku, znáte to. Jak už tušíte, ošklivě se to zvrtne. Martin si už před vstupem do vily všimne, že je na domě více kamer než ozdob na vánočním stromečku. Nakonec se nechá k vloupání do objektu přesvědčit, ale jeho obavy rozhodně nebyly liché. Když se ocitnou uvnitř, pozdě zjistí, že tu probíhá utajená logistická operace, jak dostat drogy k co nejvíce odběratelům. Členové gangu jsou nekompromisní. Mají tu svého „Viktora Čističe“ v podobě psychopatického mladíka, který s oblibou zabíjí samurajským mečem. Zlodějíčci, jež oba feťáky naverbovali, poznají jeho ostrost na vlastní kůži. Už to vypadá, že se Martinovi s Radkem podaří uprchnout, ale dostihne je šéf party, který si říká Mike. Místo rozsekání mečem jim navrhne, aby pro něj pracovali. Dobře ví, že kluky nikdo hledat nebude, takže z nich mohou být ideální kurýři. Oba vyděšení zlodějíčkové na nabídku kývnou, ale to ještě netuší, že v domově i na ulici jim bylo rozhodně lépe.
Soukromého detektiva Daniela Koba si najme bohatá klientka, aby našel jejího syna Ondřeje. Kob velmi rychle zjistí, že je mladík už několik let po smrti. Ví to podle všeho i jeho matka, ale nechce si to připustit. Zviklal ji totiž soused z chalupy, který ho prý nedávno u jejich nemovitosti viděl. I když Daniela od pátrání odrazuje jak jeho kamarád a majitel agentury, pro kterou detektiv pracuje, tak policie, a dokonce i otec zmizelého, nehodlá se jen tak vzdát. Ctí tradici svého řemesla, takže cítí, že dluží klientce konečné vysvětlení, zároveň ho celá záležitost začíná čím dál více zajímat. Také se ale postupně dostává na stopu drogovému gangu a ti za sebou žádný stín rozhodně nechtějí.
Celý příběh se v podstatě dělí do dvou dějových linií. Jedna sleduje Danielovo pátrání, zatímco druhá další osudy Martina a Radka pracující pro drogový gang. Zatímco Danielova linie je celkem ucelená a my ho v ní sledujeme krok za krokem při rozkrývání stop, druhý plán má několik fází oddělených poměrně dramatickými zlomy. Každá linie je přitom poměrně odlišná, především co se týče spádu. Ta první je poměrně komorní, zatímco ta druhá je nabitá napětím a především akcí.
K postavě Daniela jsem si bohužel nenašel cestu. Pro mě postrádal větší charisma a ani jeho „kovbojské“ kousky v závěrečné třetině to nevylepšily. U nás zkrátka asi nemá postava soukromého detektiva takovou tradici jako třeba v anglosaské literatuře, spíše převládá nevalný dojem z pokusů jako Detektiv Martin Tomsa. Daniel jen prostě jen takový nenápadný český detektiv, nic víc, nic míň. Kromě pár střípků z minulosti o něm nic nevíme, autor ho ani nijak blíže nepopsal, co se fyziognomie týče.
Zato druhá linie s Martinem a Radkem má vše, co bychom od moderního krimi románu čekali. Navíc bez problémů zasazené do českého prostředí. V důvěrně známých lokalitách tak s nimi můžeme prožít fascinující akční jízdu plnou napětí, strachu a paranoie, přičemž tu nechybí brutalita nebo všudypřítomná korupce. Tyhle scény jsem si opravdu vychutnával.
Kniha je zajímavá i tím, že všichni členové drogového gangu vystupují pouze pod svými přezdívkami, takže zpočátku nevíme, kolik a kdo z nich se vyskytuje i kolem Daniela, tedy „přebíhá“ do druhé linie vyprávění. Pravdou ovšem je, že se to dá odvodit – v jednom případě poměrně rychle, ve druhém o něco později, ale když si dáte dvě a dvě dohromady, moc možností vlastně nezbyde.
Takže za mě je krimi román Neutečeš velmi příjemným překvapením, díky němuž jsem si užil pořádnou porci akce v příběhu, v jehož závěru se nikdo s nikým nemaže, ale který je ostrý jako pořádná metalová kapela. Příběhu by slušel trochu charismatičtější detektiv, na druhou stanu autorovi možná šlo o kontrast mezi jeho klidnou povahou a násilím na drogové scéně. V každém případě mu to lze odpustit a namísto toho nadšeně zvolat: „Ano, takhle se to má u nás dělat!“
Text: Lukáš Hrdlička (2025)
Vydáno: Maraton, nakladatelství, s. r. o. (2024)
432 stran
