Právě v těchto dnech přichází do kin filmové zpracování jednoho z nejvíce propagovaných bestsellerů poslední doby. Možná se budete chtít po zhlédnutí filmu začíst do knihy, která Vám před rokem unikla, možná budete chtít vědět, zdali britský psychothriller donedávna neznámé autorky stojí opravdu za to. Naše recenze se Vám v tom pokusí udělat jasno.
Rachel Watsonová bývala krásná a se svým manželem Tomem byla šťastná. Jezdili na dovolenou k moři, plavali na nedaleký ostrůvek, kde se každý den milovali. Zařizovali si společně nový dům. Toužili po dítěti. Když ale Rachel zjistila, že děti mít nemůže, začala utápět smutek v alkoholu. Tom se s ní nakonec rozvedl a do jejich domu si přivedl novou manželku Annu, která mu dala to, po čem toužil. Malou dcerušku.
Z Rachel je dnes obtloustlá alkoholička. Každý den dojíždí vlakem z malého městečka do Londýna za prací. Cestou nasává gin s tonikem z plechovky a pozoruje domky kolem trati. Vlak projíždí naneštěstí také kolem jejich bývalého společného domku a pravidelně zde zastavuje u návěstidla na červenou. Aby v sobě ještě více nejitřila smutek, pozoruje Rachel mladý pár bydlící o pár domků vedle. Jason a Jess, jak si sama pro sebe dvojici pojmenuje, jsou pro ni ztělesněním dokonalého harmonického páru, ideálně tráveného rodinného života.
Jednoho dne však Rachel při obvyklé cestě do Londýna spatří „Jess“, jak se na terase domu objímá s cizím mužem. Je zklamaná. Nechápe, proč mladá žena, které zdánlivě nic nechybí, a která má přitažlivého a jistě i hodného manžela, všechno pošlapává. Když později žena (která se ve skutečnosti jmenuje Megan) zmizí, Rachel se domnívá, že v tom má prsty její tajemný milenec. Buď s ním utekla, nebo jí provedl něco zlého. Ráda by ztrápenému manželovi (ve skutečnosti Scott) nějak pomohla, jenže jí nikdo nevěří a vše navíc komplikuje fakt, že se Tomova nová manželka Anna Rachel bojí. Považuje ji za frustrovanou stalkerku a kdykoliv se vyskytne poblíž jejich bydliště, volá policii. Rachel si navíc podvědomě pamatuje, že se v den Meganina zmizení pohybovala v okolí jejich domu, a že se stalo něco zvláštního, jen si nemůže vzpomenout co.
Před čtyřiačtyřiceti lety se v africké Zimbabwe narodila jistá Paula Hawkins. Tehdy žila životem dcery profesora ekonomie a finančního žurnalisty a jistě netušila, že jednou bude její jméno skloňováno ve všech pádech. V sedmnácti letech se přestěhovala do Anglie a začala studovat na oxfordské univerzitě. Později pracovala jako novinářka pro noviny The Times, k tomu psala finanční rádce pro ženy nebo romantické komedie. Tohle všechno zřejmě moc nevynášelo, protože se někdy kolem roku 2015 sama dostala do tíživé finanční situace. Začala tedy psát román na poněkud temnější a serióznější strunu. Aby ho mohla dokončit, musela si dokonce půjčit peníze od otce. Po půl roce byla Dívka ve vlaku na světě.
Jak správně tušíte, nebo víte z četných reklamních kampaní, kniha zaznamenala fenomenální úspěch. Nevíme, kolik si autorka od otce půjčila, ale jistě mu to splatila i s úroky. Podle časopisu Forbes vydělala díky knize více jako deset miliónů dolarů. Mluvilo se o šokujícím thrilleru ve stylu Zmizelé, kterou napsala Paulinina americká kolegyně Gillian Flynn o dva roky dříve. Práva na „Dívku“ se prodala do pětatřiceti zemí, kniha okupovala první příčky bestsellerů v Evropě i na americkém kontinentu po řadu týdnů i měsíců. I u nás patří s více než sto tisíci prodanými výtisky k nejúspěšnějším titulům posledních let a překonala i zmíněnou Zmizelou.
Co bylo příčinou takového vzruchu? Je kniha opravu tak výjimečná nebo jde (jak se to někdy stává) jen o obrovskou nafouklou reklamní bublinu? Tak předně je nutno uvést, že jde o vyprávění příběhu z pohledu tří žen – Rachel (která má v knize nejvíce prostoru), Megan a Anny. Názor čtenáře na jednotlivé ženské postavy se během čtení bude měnit, což byl samozřejmě autorčin úmysl. Rachel můžeme odsuzovat, může nám být protivná, ale když se dozvíme, co za jejím alkoholismem a sebelítostí je, můžeme ji litovat nebo jí dokonce fandit. Megan se může jevit zprvu jako promiskuitní a nepříliš spolehlivá manželka, ale i ona má kdesi hluboko v minulosti ukryt původ svého současného jednání. Anna se zprvu jeví jako vypočítavá potvora, která si libuje, jak Toma odlákala od manželky, ale i ona se později ukáže v jiném světle.
Dívka ve vlaku je typickým příkladem děje vyprávěného z odlišných úhlů. Když stejnou věc popisuje o kapitolu dál jiná postava, vidíme ji zase v jiném světle, stejně jako se v něm s postupem příběhu začíná jevit řada dřívějších událostí. K tomu všemu ani jedna z postav není zrovna nejspolehlivějším vyprávěčem. Opravdu můžeme věřit Rachel, že viděla to či ono? Nebyla to jen její představa způsobená alkoholickým deliriem? Opravdu zažila Megan popisovanou příhodu? Nevybájila si všechno pouze v rámci nudy?
Tohle vše vyvolává v čtenáři neklid (v pozitivním slova smyslu), protože nemusí vědět, co je vlastně pravda a kam to všechno směřuje. Autorka s odhalením nebo naznačováním čtenáři nijak nespěchá, pomaloučku a polehoučku odlupuje jednu slupku za druhou. Navíc příběh často skáče do minulosti, ale dezorientace se bát nemusíme. Každá kapitola je nadepsaná jménem postavy, která ji vypráví a přesným určením času.
Paula Hawkins zvolila vyprávění v první osobě a v přítomném čase, takže máme pocit, jako bychom s hrdinkami všechno prožívali právě teď a koukali se jejich očima. Přítomný čas nemusí zpočátku každému čtenáři vyhovovat. Nicméně jde dnes o hojně používaný způsob vyprávění, a když si na něj zvyknete, velmi brzy Vás vtáhne do děje.
Román je v podstatě nepřetržitým monologem tří postav, což přímo vybízí ke zpracování v podobě audioknihy. Vydalo ji v roce 2015 vydavatelství OneHotBook, dokonce o dva týdny dříve než vyšla česky samotná kniha. Jednotlivé postavy namluvily herečky Petra Špalková (Rachel), Tereza Bebarová (Megan) a Lucie Pernetová (Anna). O křtu audioknihy jsme Vám přinesli reportáž.
Právě v těchto dnech bylo do kin uvedeno stejnojmenné filmové zpracování románu. Jde o americkou produkci, takže byl děj přesunut z předměstí Londýna na předměstí New Yorku, ale jinak se snímek herce a režiséra Tate Taylora věrně drží předlohy. Rachel si zahrála britská herečka Emily Blunt (Sicario: Nájemný vrah, Na hraně zítřka), o další postavy se podělily Haley Bennett (Marley a já, nová verze Sedmi statečných) coby Megan a švédská herečka Rebecca Ferguson (Mission Impossible: Národ grázlů) jako Anna.
Na závěr zpět ke knize… Je tedy Dívka ve vlaku nová Zmizelá nebo není? Řekl bych to asi takto: v častém srovnávání románů je kámen úrazu. Reklamní kampaně na tom staví, což může řadě čtenářů přinést zklamání, pokud očekávají stejný průběh děje a v podstatě i stejnou pointu. Tady všechny ty mediální masáže kolem knihy způsobily, že i když jde oficiálně stále o bestseller, dnešní celkové čtenářské hodnocení už tak vysoké není. Na webu databazeknih.cz, kde ji čtenáři vyhlásili Knihou roku 2015, má dnes celkové hodnocení 78 %, na mezinárodním serveru goodreads.com pak 3,9 z 5.
Osobně bych radil knihy nesrovnávat. Pokud jste Zmizelou nečetli, tím lépe. V opačném případě přistupujte k „Dívce“ jakoby žádný vzor ke srovnání nebyl. Pak se Vám dostane nevšedně vyprávěný příběh. Nechte se autorkou zavádět do slepých uliček a užijte si její dokonalý cit na propracovanou psychologii jednotlivých postav, které spolu mají společné víc, než se na první pohled zdá. O tom všem je kniha především, a budete-li ji tak vnímat, čtení si užijete.
Originální titul: The Girl in the Train (2015)
Vydáno: Doubleday, Londýn (2015)
Vydání v České republice: Euromedia Group, k. s. – Ikar (2015)
Přeložila: Věra Klásková (2015)
328 stran
