V románu Posedlost vzácné dámy (2002) houslistka, v kouscích Případ dárkové kazety (2008), Vzkaz na starém záznamníku (2009) a Dáma z komparzu vydané letos v září už policistka v oddělení vražd. To je Sabina Hronová.
V posledním jmenovaném titulu po nemocném kolegovi přebírá případ vraždy, měla by se uzavřít jako pomníček, Sabina se ale za spolupráce kolegy Honzy Lorence pouští do pátrání.
Tanečnici a komparzistku Helenu Duškovou přivezl její milenec domů z natáčení mimo Prahu. Než se mu podařilo vůz zaparkovat, někdo paní Duškovou zavraždil. Zpočátku to vypadá, že se nic zjistit nepodaří, ale příběh se postupně více a více zamotává. Chtěla se snad Duškové zbavit majitelka domu v centru Prahy a byt pronajmout bohatým cizincům? A co jakási Ida Krausová, také bývalá tanečnice, které Dušková kdysi zřejmě hodně ublížila? A další lidé z komparzu? A co domovnice paní Kratinová? Z okna zahlédla vraha Duškové a její synovec se pohybuje kolem filmu, který točila Dušková.
Náhod a propletenců je tu vícero. Podezřelí či svědkové se mezi sebou navzájem všelijak znají, každý navíc, jako kdyby něco skrýval, tajil nějakou podstatnou věc. Vyznat se v tom propletenci partnerských a mezilidských vztahů (ať už kladných nebo nepřátelských) vyžaduje poměrně soustředění čtení – jisté ale je jedno, někdo z těch lidí musí být vrah. Vždyť o Duškové policista Lorenc prohlásí: „Kvůli tak krásným ženským se z chlapů stávají zločinci a jsou schopní i vraždit.“ Navíc, jak jsem napsal, motivů by bylo víc… Právě Lorenc, obyčejný nehrdinský polda, který se snaží ušetřit na kupovaných květinách, je sice v pátrání tím druhým, myslím ale, že se autorce tahle postava hodně povedla.
Celá detektivka je v první osobě vyprávěna samotnou Sabinou. Není jen o pátrání, které by její šéf a asi i kolega Lorenc rádi odložili, nahlédneme i do jejího osobního života. Vzpomíná na svého nebožtíka manžela, jehož vrahy se dosud nepodařilo vypátrat (viz jak se dostala k policii v Případu dárkové kazety), z jejích nevolností můžeme usuzovat, že je asi těhotná se svým přítelem Jakubem. A kromě toho pořád zůstává bývalou houslistkou – a znalost hudebního prostředí není při tomto vyšetřování úplně na škodu –, která sice získala potřebné vzdělání k práci u policie a má hodnost kapitánky, přesto to může vypadat, že do týmu možná tak úplně nezapadá – je prostě svá.
Nebyla by to Inna Rottová, kdyby navíc do příběhu nezapojila své klasické momenty. Sabina je nadšena bytem plným knih a různá literární díla se zmiňují – třeba válečný román Bastard spisovatele Martince uváděný i v dalších knihách Rottové, ne zrovna blaze se vzpomíná na komunistický režim, objevují se osoby z hudebního nebo překladatelského prostředí.
Stránka za stránkou rychle ubíhají, tahle příjemná oddechová knížka Inny Rottové se čte stejně jako i její další detektivní počiny lehce, a než se čtenář naděje, může být během jednoho dvou dnů u konce – komplikovaný případ je rozřešen a jasné také je, jestli je vypravěčka opravdu v jiném stavu…
Ze všech čtyř knih se Sabinou ale mým osobním favoritem stále zůstává hned její první dobrodružství Posedlost vzácné dámy.
MOBA, 2010
Edice: Původní česká detektivka
