Bolest. Zima komisaře Ricciardiho (Maurizio de Giovanni)

Detektivek z nacistického Německa je spousta, ale z fašistické Itálie pouze tahle…

Komisař Ricciardo vídá mrtvé, dokáže cítit, co cítili v okamžiku své smrti. To z něj dělá skvělého vyšetřovatele, protože jednak bere své případy osobně (a jednak mu mrtví dost napovědí, jakým asi směrem se ubírat.) Ostatní u neapolské policie berou jeho mimořádnou schopnost jako famózní intuici, jen praporčík Maione něco tuší a drží nad mladým zasmušilým komisařem ochrannou ruku…

Nový případ je zavádí do prostředí opery divadla San Carlo – skvělý tenor Arnaldo Vezzi byl nalezen ve své šatně v tratolišti krve. Přízrak jeho smrti komisaři zazpívá jakousi árii, ale v operách není Ricciardi moc sběhlý, tahle nápověda mu příliš nepomůže. Musí se pokusit pochopit, jak opera funguje, od lidí, kteří jí žijí – impresária, dirigenta, skalního fanouška…

Líbil se mi autorův úsporný styl, kdy na prvních deseti stránkách stihl říct vše podstatné o komisaři i jeho nejbližším praporčíkovi a proč jsou tak sehraní. Žádné dlouhé řečičky, tak to prostě bylo a basta. Je také fascinující, kolik toho autor dokázal dostat do tak útlé knížky – je tu tíživá pochmurnost, vycházející jak ze sychravé zimy, tak i z všudypřítomných vidin mrtvých. Dá se tu najít napětí, pocházející z tvrdé diktatury. Neapol 30. let se svou chudinskou čtvrtí a tramvajemi a koňskými povozy. A hlavně nepopsatelná atmosféra divadla a opery, kde se i ti největší parchanti na jevišti změní v někoho lepšího, kde klam a přetvářka jdou ruku v ruce s dechberoucí krásou hudby a zpěvu.

Tenhle příběh se mohl ošklivě zvrtnout. Detektiv, co vidí mrtvé, mohl působit směšně, ale nepůsobí – tak nějak mu to věříte a spíš komisaře litujete. Období Mussoliniho vlády mohlo knihu proměnit v kritikou nasáklý pamflet, je ale jen lehce naznačená v ustrašených tvářích lidí. Samotná vražda vypadala jednoduše, její složité pozadí plné vášně však nakonec ze všeho nejvíc připomíná přesně ty opery, co se v divadle hrály o patro výš. Spousta italských místních názvů mohla působit rušivě, namísto toho skvěle podtrhuje autentičnost místa – a vy máte chuť nejen vyhledat si, co to vůbec jsou ty sfogliatelle, na kterých si v knize všichni pochutnávají, ale slupnout je také. A podobné je to i s touhle knihou – Zima komisaře Ricciardiho (ukázka z knihy) je velmi temná a melancholická jednohubka, kterou si ale budete chtít vychutnávat co nejdéle

Originál: Il Senso del Dolore. L´inverno del commissario Ricciardi
Překlad: Helena Schwarzová
Vydal: Epocha, 2016
189 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu