Rozhovor s Mauriziem de Giovannim, autorem knihy Bolest

Italská detektivka není na českém knižním trhu příliš častou. Nakladatelství Epocha se to rozhodlo napravit, a přivedlo na něj italského bestselleristu Maurizia de Giovanniho s detektivním románem Bolest, prvním z volně propojené série 11 příběhů komisaře Ricciardiho. Ty se staly oblíbené po celém světě. Autor v románu Bolest ozvláštnil typickou zápletku vyšetřování vraždy hned několika originálními nápady. Maurizia de Giovanniho jsme požádali o rozhovor.

Maurizio de Giovanni

Proč jste se rozhodl knihy s komisařem Ricciardim zasadit do Neapole 30. let? Čím vás toto město a tato doba fascinuje?
Důvod je více méně náhodný: Ricciardi vznikl v Gambrinusu, slavné kavárně v secesním stylu, kde proběhl literární konkurs, který jsem vyhrál. Tím začal můj druhý život (předtím jsem pracoval v bance). Nechal jsem se tedy ovlivnit atmosférou kavárny z doby secese. Mohl jsem to sice následně změnit, ale nesnáším vyšetřování policie založeném na vědeckém výzkumu – DNA, soudní balistiku apod. Mnohem radši upřednostňuji vyšetřování založeném na pocitech.

Proč jste klasickou detektivní zápletku ozvláštnil faktem, že Ricciardi vnímá emoce mrtvých?
Ricciardi fyzicky vnímá poslední myšlenky živých. Není schopen se odvrátit od bolesti druhých, jako to bohužel děláme soustavně my. Cítí nezměrnou melancholii odloučení, bolest, ztrátu smyslů, uvědomění si – pozdě – krásy života, který oběť opouští. Tupou, oslepující, zoufalou bolest, od které si nemůže ulevit, kterou může ale překonat odhalením pravdy a dát tak oběti zadostiučinění. Není to něco jako “šestý smysl”, je to metafora pro soucit, z etymologického pohledu soustrast s utrpením druhých.

Povězte mi něco o nápadu rozdělit příběhy s Ricciardim do jednotlivých ročních období. Skvěle to dotvářejí jejich atmosféru…
Zasazení příběhů do čtyř ročních období je celkem nahodilé. Vzniklo ze záměru ukázat, že zlo se může bohužel zrodit absolutně přirozeně i v tak krásných období, jako je u nás pozdní jaro či začátek léta.

Ricciardi je velmi silným charakterem, který na sebe po celou dobu strhává pozornost. Jaký jste k němu měl vztah na začátku první knihy a jaký na konci poslední?
Řekl bych, že z jedné strany jsem ho poznal lépe a z druhé jsem byl svědkem toho, jak ho různé události hluboce poznamenaly, aniž by ale proměnily jeho samotářskou a uzavřenou povahu.

Scény popisující setkání Ricciardiho s mrtvými mají mrazivou až hororovou atmosféru. Jaký máte vztah k tomuto žánru? Nechtěl byste napsat něco čistě hororového?
Mně se líbí všechny žánry, včetně hororů, a podle mne se v mých knihách objevuje hrůza. Ale jsou to jen zlomky: věty, scény, atmosféra. Celé příběhy přenechám mistrům žánru.

S komisařem Ricciardim vyšlo jedenáct knih. Je to pro vás uzavřená kapitola, nebo plánujete další?
Napíšu další tři, do důchodu půjdu v roce 2019.

Jak se vám líbí obálka českého vydání?
Velice se mi líbí. Jedna z nejhezčích a nejvýstižnějších.

Byl jste už v České republice? Myslím, že Praha by vás svými křivolakými uličkami mohla inspirovat k lecjakému příběhu… 🙂
Byl a chci se tam vrátit. Připadá mi jako ideální místo pro děj dramatického příběhu, ale ještě více jako cíl nezapomenutelné dovolené. Myslím, že Praha je nejhezčí evropské hlavní město.

Děkujeme za poskytnutý rozhovor. V pátek se můžete těšit na ukázku z knihy.

Děkujeme Heleně Schwarzové za překlad rozhovoru.

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.