Asi není nic horšího než sedět za něco, co jste nespáchali. Naštěstí je tu Mickey Haller, poslední naděje odsouzených. V sedmém, lehce melancholickém případu, spolupracuje s Boschem a dělí se o pozornost čtenářů rovným dílem.
Představovat čtenářům detektivek bývalého krimi reportéra a dnes spisovatele na plný úvazek Michaela Connellyho je jako vozit zločince do Los Angeles. Ale abych tomuto městu nekřivdil, Connelly své milované L. A. vnímá se všemi klady i zápory, jaké život ve „Městě andělů“ přináší. Žijí tu Harry Bosch, neúplatný a zásadový detektiv – veterán losangeleské policie, jeho nevlastní bratr a obhájce Michael „Mickey“ Haller a také Harryho pozdější kolegyně na oddělení otevřených nevyřešených případů Renée Ballardová. Co na tom, že jsou to fiktivní postavy. Od roku 1992, kdy Connelly vydal první příběh s Harrym nazvaný Černá ozvěna, je milují čtenáři i diváci po celém světě. Ano, i diváci, jelikož seriál Bosch se zabydlel na televizních obrazovkách v sedmi sezónách a třech dalších v podobě tzv. sequelu (Bosch: Odkaz). Aby to Hallerovi nebylo líto, i na něj si filmaři vzpomněli, takže diváci mohou jeho napínavá soudní přelíčení sledovat ve dvou sezónách seriálu Advokát, zatímco třetí se právě natáčí. No a v současnosti se jedná o natáčení zatím bezejmenného seriálu s hlavní hrdinkou Renée Ballardovou. Řekněte sami, může si spisovatel přát větší úspěch?
Connellyho knihy u nás vycházejí pravidelně a už nějakou dobu, nicméně v souvislosti s autorovými úspěchy, a především neutuchající oblibou jeho knih, není divu, že některé tituly začalo (po někdejším dominantním Dominu) znovu vydávat nakladatelství Slovart. Chvályhodný počin, už jen proto, že starší tituly, které už nešlo sehnat v knihkupectvích a e-shopech, dosahovaly v internetovém bazaru poměrně vysokých částek. Connelly sice napsal nejvíce příběhů s Boschem, nicméně třináct let po Ozvěně vyšel první případ Mickeyho Hallera, Advokát (abych nezapomněl, byl také zfilmován). Poté se občas Connelly k Hallerovi vracel, nicméně po pátém titulu Bohové viny si od něj dal na sedm let pauzu, aby se pak k němu vrátil románem Zákon nevinny a po dalších třech letech aktuálním titulem Ulička zmrtvýchvstání.
Aby nedošlo k mýlce, nepůjde o žádný horor, kde „zombíci“ vylézají z popelnice, aby strašily náhodné noční opozdilce. Jde o termín Micheyho Hallera, kdy nespravedlivě odsouzený, který si odseděl řadu let za něco, co neudělal, dosáhne kýženého přezkoumání případu vedoucího ke zproštění viny, a tedy i dosažení svobody. Právě odchod bývalého vězně směrem ke svobodě nazývá Haller průchodem uličkou zmrtvýchvstání. Pomoci někomu, aby takovou uličkou mohl projít, jen naplňuje jako dosud nic v jeho životě.
Poté, co se Mickey zasadil o osvobození nespravedlivě odsouzeného vězně, který ve věznici strávil dlouhých 14 let, se stal nejen slavným, ale i velice vyhledávaným advokátem. A to především za zdmi žalářů. Kdejaký vězeň v zemi je teď najednou „odsouzen neprávem“ a dožaduje se pozornosti „advokáta z lincolnu“, jak se Hallerovi, pro jeho zálibu úřadovat v autě, říká. Je ale nutno oddělit zrno od plev a posoudit, zdali se v té záplavě žádostí přece nenajdou případy, které by stály za pozornost.
K tomu má Mickey svého nevlastního bratra. Dlouhá léta stáli on a Harry Bosch každý na jiné straně barikády. Moc se nemuseli a dlouho si k sobě nedokázali najít cestu. Teď ale dnes už ex-detektiv Harry bojuje s rakovinou kostní dřeně, a aby si mohl platit experimentální, leč nadějnou léčbu, nechá se zaměstnat právě bratrem. Dělá mu šoféra, vyšetřovatele, a také pro něj vyhledává případy, které jeho zkušenému oku říkají, že by možná stály za přezkoumání, tedy podání tzv. opravného prostředku (slouží v podstatě k opravně rozhodnutí původního soudu – pozn. red.).
Jedním takovým případem by mohla být Lucinda Sanzová, která poslala Mickeymu dopis, ve kterém píše, že už pět let sedí za vraždu svého ex-manžela, policisty, kterou nespáchala. Mickey se nakonec rozhodně jejího případu ujmout. Potíž je ale v tom, že se přelíčení bude odehrávat u federálního soudu, kde není porota a kde jen málokdy obhájci vyhrávají. A co je ještě horší, zdá se, že šlo o komplot policie a možná i FBI, takže dotáhnout svědky k soudu bude velmi těžké a něco jim dokázat téměř nemožné…
Děj knihy se odehrává se rok poté, co spolu Bosch a Ballardová naposledy pracovali na oddělení otevřených odložených případů. Sice se konečně trio Bosch–Ballardová–Haller objeví v jednom románu, ale Ballardová je tu jen okrajově. Všechny Connellyho výše zmíněné hlavní postavy se v románech potkávali už dříve. Občas došlo ke spolupráci Harryho s Mickeym, později Harry v několika románech pracuje s Ballardovou. Tohle je čistokrevný román Bosch/Haller, kde jsou oba rovnocenní partneři. Proto se vyprávění pravidelně střídá v kapitolách z pohledu Hallera vyprávěných v první osobě (jak tomu bylo zvykem v dřívějších románech) a z pohledu Bosche, ve třetí osobě. Nicméně minimálně dvakrát jsem zaznamenal, že to „ujelo“ buď autorovi, nebo překladateli a v kapitole věnované Boschovi se objeví první osoba.
Román se občas odvíjí v trochu melancholickém duchu, jako by se na něm podepisoval nejen Harryho pokročilý věk, ale i věk autora. Je trochu smutné vidět Harryho, jak se snaží pomoci Mickeymu a čelit přitom moderním technologiím (se kterými se moc nekamarádí) i narážkám na svůj věk. Všechno ale musí jednou skončit, a kdo ví, zdali si Connelly už pomalu nepřipravuje půdu, aby se se svým dlouholetým hrdinou rozloučil. Také mnohem mladší Mickey dozrává a uvědomuje si čím dál víc, co je pro něj důležité. I teď občas použije nějaký úskok, který už je trochu na hraně, ale neubrání se sebezpytování, což je markantní zejména v jedné ze závěrečných scén.
Výše uvedenou narážku na věk vůbec nemyslím ve zlém, je to celkem logický krok. Podstatné je, že i když tentokrát nebude Mickey ani jeho spolupracovníci v nějakém větším nebezpečí, je příběh zajímavý tím, že se odehrává bez poroty. Dalo by se tedy říci, že nebude zapotřebí obvyklých hereckých etud obhájce i žalobce, aby udělali dojem na porotu, ale i tak se dočkáte několika střetů, kdy skoro nebudete dýchat. Přelíčení u federálního soudu má stavit Hallera do pozice Davida proti Goliášovi, a i když bych to z četby neřekl, do poslední stránky není jasné, jak přelíčení dopadne. Dokonce jsem se přistihl při úvaze, že bych se nedivil nějakému překvapivému konci. Kromě toho se nám párkrát dostane příjemného ozvláštnění v podobě pohledu na soudní přelíčení z Boschovy perspektivy, když je tu jako přihlížející a později i jako svědek. Zkrátka Connelly tohle pořád umí, soudní systém má načtený a nic z toho nezapomněl.
Je otázka, kam se bude Haller ubírat dál. Stále přehodnocuje svůj život, avšak přinejmenším o něj a o Renée se bát nemusíme. Dokud bude mít Connelly chuť (trochu mě zarazilo jeho poněkud podivné poděkování čtenářům, z něhož opět čiší jistá melancholie), bude nás určitě bavit svými příběhy psanými s empatií ke „svému městu“, z nichž vyzařuje obrovský vypravěčský dar podpořený lety zkušeností.
Originální titul: Ressurection Walk (2023)
Vydáno: Hieronymus Bosch, Inc. (2023)
Vydání v České republice: Slovart, s. r. o., Praha (2024)
Přeložil: Jiří Kobělka (2023)
368 stran
