Bestsellerová série tlustospisů se obloukem vrací do Pyrenejí. Šestý díl série s toulonským komisařem Martinem Servazem se vrací zpátky do pyrenejského údolí, kde Servaz řešil případ v první knize Mráz. A je to návrat ve velkém stylu…
V červnu by bylo v údolí jinak nádherně, bukolický ráj ve stínu vysokých hor je ale zkalen sérií brutálních vražd. Každému ve Vysokohorském četnictvu je jasné, že se tu pohybuje pošahaný šílenec s bujnou fantazií. Tam zkrátka Servaz nesmí chybět. Až na to, že právě tam být opravdu nesmí, čeká ho disciplinárka a jestli se přimotá do nějakého průšvihu, poletí bez pardónu – a bez výsluh… Než se ale stačí rozkoukat, lavina kamení odřízne jeho i obyvatele městečka od zbytku světa…
Tuhle sérii jsem opustila po druhém díle Kruh, kde na mě mučicí techniky jednoho psychopata byly až moc. Paradoxně se tu ale vrací právě ta uvězněná žena, bývalá Servazova láska, po které se slehla zem na celých osm let. A teď o sobě Marianne dala vědět právě z okolí Aiguesvives. Její nečekané objevení (a další zmizení) nejen že Martina hluboce zasáhne, ale vyvolá ve čtenářích spoustu znepokojivých otázek, hlavně kde byla a s kým. To, že Hirtman je z obliga, neznamená, že se nemůžeme nadít stejně strašlivých věcí…
Člověk by skoro zapomněl, jak dobře umí Minier psát, jak zdánlivě snadno navozuje tísnivou atmosféru. Jeho hrdina se neustále strachuje, „stahují se mu vnitřnosti“ zlou předtuchou snad v každé čtvrté kapitole – a jeho úzkost pochopitelně přeskakuje i na vás. Ale není se co divit. Autor tentokrát pěkně zatápí pod kotlem. Nejen že: zmizelá žena, šílený zabiják a uvězněná vesnice. Navíc se obyvatelé, burcovaní anonymem na FB, obracejí proti autoritám a hrozí, že vezmou spravedlnost do vlastních rukou. Všechno to tak pěkně eskaluje….
Nakonec vůbec nevadí, když člověk vynechá tři díly – sice netuší, proč je Servaz suspendovaný a jak přišel k synovi, ale to není podstatné. Důležité je, že poznává tu skvělou tajemnou atmosféru Pyrenejí a budované stoupající napětí. Komisaře, který jako obvykle jede až na hranice svých možností, dokud nepadne vyčerpáním, na to si také pamatuji. Nové je nepřátelské napětí ve vzduchu – obyčejní Francouzi začali nenávidět policii a autority. Z Minierových slov máte pocit, že země galského kohouta je jen krok od lidové revoluce a totální anarchie. Takže nezbývá než doufat, že si autor vše poctivě přibarvil, že jde jen o čistou fikci, podkres, který má dramatické scény ještě víc zdramatizovat. Výsledkem je neskutečně napínavé čtení, které i přes svůj nemalý objem nemůžete odložit.
Originál: La Vallée, 2020
Překlad: Jiří Žák
Vydal: XYZ, 2021
543 stran
