Iluze (Jeffery Deaver)

Než se na pulty českých knihkupectví dostane nejnovější román s Lincolnem Rhymem (The Midnight Lock), co takhle podívat se na úspěšný starší titul této knižní série, navíc v podobě audioknihy a ve výborném přednesu interpreta?

Americký spisovatel Jeffery Deaver je velmi plodný autor. Dosud napsal přes dvě desítky knih, které dokonce tvoří několik sérií. Tou nejslavnější ale patrně zůstane ta s bývalým soudním kriminalistou Lincolnem Rhymem. Deaver začal psát detektivní příběhy už v devadesátých letech. Nejprve si ale zvolil za hlavní hrdinku sebevědomou mladou dokumentaristku jménem Rune (hlavně ale takovou všetečnou soukromou vyšetřovatelku). Poté, co mu s ní vyšly tři tituly, napsal dva romány s vyhledavačem filmových exteriérů Johnem Pellamem. Skutečný „majstrštyk“ ale přišel teprve až s románem Sběratel kostí. V něm se poprvé objevil Lincoln Rhyme, který je po úraze coby kvadruplegik upoután na invalidní vozík. Co mu osud ubral na tělesných funkcích, to mu přidal na mozku, takže dnes je Lincoln nepostradatelným a vyhlášeným konzultantem newyorské policie.

Sběratel kostí znamenal obrovský úspěch, a tak neušel pozornosti filmařů. I když byl v knižní předloze Lincoln běloch, ztvárnil ho černošský herec Denzel Washington. Jeffery s filmovou adaptací údajně moc spokojený nebyl, a dokonce se měl někde nechat slyšet, že s filmaři skončil nadobro. Nicméně filmaři se k Linkovi nedávno vrátili, a to v podobě televizního seriálu na motivy Sběratele kostí. Ten už má ale s původní knihou společného jen máloco.

Po Sběrateli kostí napsal Jeffery Deaver další dva tituly s Rhymem, poté se znovu (tentokrát naposled) vrátil k Pellamovi, a pak už se zase věnoval jen svému geniálnímu konzultantovi. Teprve až po sedmém titulu řady (Hodinář) rozjel další sérii, s kalifornskou odbornicí na kinezickou analýzu Kathryn Danceovou, která krátce objevila už v titulu Hodinář.

V New Yorku dojde k několika vraždám aranžovaným jako známá kouzelnická vystoupení. Zdá se, že oběti nic nespojovalo, což kriminalistům způsobuje nemalé vrásky na čele. Ještě horší je, že pachatel už mohl být několikrát dopaden, ale díky rafinovaným převlekům a mistrným zmizením z místa činu pokaždé unikne. Využívá při tom další kouzelnické pomůcky – odvedení pozornosti. Amélie, Lincoln a další členové jeho týmu si tak nikde nemohou být jistí, jestli vousatý motorkář, policista nebo běžec v parku právě nejsou oním pachatelem a jestli i zdánlivě bezvýznamná událost nemá za cíl odvést pozornost policie od něčeho mnohem závažnějšího.

Geniální kriminalista musí mít proti sobě pochopitelně důstojného protivníka. Nezřídka kdy se tak pachateli daří mít před Lincolnem a jeho týmem velkou část knihy určitý náskok. Často se také stává, že když zločinec zjistí, jakého má v osobě Lincolna „pronásledovatele“, snaží se učinit příhodná opatření. Takže ani Lincoln nemusí být nutně ve svém domě u Central Parku v bezpečí. O Amélii a jejích stálých či dočasných kolezích nemluvě.

Pokud jste už přečetli některé tituly s Lincolnem Rhymem, tak nejspíš dokážete vypíchnout několik dalších hlavních bodů, které se ve všech titulech opakují (ale vlastně už na ně tak nějak čekáme). Linkův pomocník Mel Cooper zapne svůj oblíbený hmotnostní spektrometr a plynový chromatograf, ošetřovatel Thom začne sepisovat na tabuli seznam nalezených důkazů na místě činu a dosud získané poznatky o pachateli. Pak je tu skoro pokaždé nějaká sympatická postava, která Lincolnovu týmu pomáhá díky svým znalostem či specializaci. V Iluzi je to mladá kouzelnice Kara, která Lincolnovu týmu pomůže objasnit některé finty pachatele, který dostane přezdívku Kejklíř a který – jak se zdá – pokaždé promýšlí několik tahů dopředu.

Jan Vondráček, Foto: OneHotBook

Nápad s pachatelem v podobě bývalého kouzelníka, který pro své rafinované vraždy a útěky z místa činu na maximum využívá všech svých dříve získaných dovedností, se mi zdál jako opravdu dobrý nápad a divil jsem se, že toho více nevyužili i jiní autoři. Jeffery Deaver je znám jako mistr dvojitých nebo i trojitých zvratů v závěru knihy, tady je to ovšem už trochu na hraně. Někde za polovinou knihy to už vypadá, že je pachatel dopaden, takže si pak říkáme „tak, a co teď?“, ale samozřejmě o pár stránek později je všechno jinak. V mnoha knihách už se stalo, že jsme si byli stoprocentně jistí, jak daná scéna skončí, ale Jeffery nás překvapil, abychom vzápětí zjistili, že to všichni čekali a byli na to připraveni. I tady pár takový scén je, ale ta s neprůstřelným sklem mi už přišla trochu přitažená za vlasy. Na konci dojde ke zvratu, který jsem opravdu nečekal, ale vzhledem k dřívějším „mini zvratům“ co se týče pachatelovy motivace, jsem si říkal, jestli tohle není už zbytečně moc. Pak dojde ještě k jednomu zvratu, ale ten už je naštěstí takový sladký bonbónek na závěr.

Iluze je tedy kniha plná zvratů, z nichž řadu čekáme, pár nás jich opravdu překvapí, ale jejich tolik, že dnes už vyvolávají otázku, zdali byly všechny opravdu nutné. Nicméně berte tento názor z pohledu člověka, který přečetl většinu dodnes (česky) vydaných Jefferyho knih, a tak ho jen tak něco nepřekvapí a má s čím srovnávat. Na druhou stranu si myslím, že v době svého vydání tahle kniha musela být „pecka“. Osmnáct let stará Iluze (v originále s neméně výmluvným titulem The Vanished ManZmizelý muž) je teprve pátým titulem série. Jeffery ji napsal rok po Kamenné opici, která dosáhla slušného hodnocení čtenářů, nicméně se Sběratelem kostí nebo Tanečníkem (druhý titul série) se měřit nemůže. Zato Iluze byla svého času šestá v žebříčku hodnocení čtenářů v České republice (stránky Databáze knih) a dokonce třetí v hodnocení čtenářů v zahraničí (Goodreads).

Vydavatelství audioknih OneHotBook zatím vydalo ze série Případy Lincolna Rhyma prvních pět titulů. Všechny načetl herec Jan Vondráček. Filmový, divadelní a televizní herec se kromě čtení také hojně věnuje dabingu. Svůj hlas propůjčil postavě Patrika Janea ze seriálu Mentalista, za což získal cenu Františka Filipovského za rok 2010. Díky němu promluvili česky také Herb Odkrágl z Mimoňů nebo Vočko Syslak ze Simpsonových. Pro příběhy s Lincolnem Rhymem je vynikají volbou. Hlavní postavě propůjčuje hluboký hlas, čím je poznatelná vždy když promluví.  Ženské hlasy interpretuje rozpoznatelně, ale bez zbytečného pitvoření. Jistá tvůrčí svoboda při přednesu knihy se čtenářům vyplácí v podobě rozličně namluvených postav, volených podle jejich charakterů. Kapitoly doplňuje několik hudebních předělů, převážně laděných do cirkusové či kabaretní atmosféry, avšak s patřičně zlověstným podtónem. Samostatnou kapitolou jsou vrahovy myšlenkové monology k imaginárnímu „ctěnému publiku“, těch se Jan Vondáček také zhostil na výbornou.

Knižní předloha:
Originální název: The Vanished Man (2003)
Vydání v České republice: Domino (2010)
Přeložil: Jiří Kobělka
428 stran

Audiokniha:
Vydáno: OneHotBook (2021)
Interpret: Jan Vondráček

Režie: Michal Bureš
Celková délka: 17 hodin 52 minut
Médium: 2x CD mp3

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA