Sněžný měsíc (Michaela Klevisová)

Beskydy mohou být poměrně idylické místo. Pokud tu neřádí pytláci, nedochází k podezřelým úmrtím nebo přímo k vraždě. Pořádek tu možná udělá až pražský kriminalista Josef Bergman, který se představuje v novém příběhu.

Marie Mertová žije na samotě uprostřed Beskyd a má pro strach uděláno. Nebojí se nikoho a klidně si došlápne i na pytláky. Jedné zimní noci uslyší okolo chalupy hluk a jde se podívat ven, co se děje. O den později ji nalezne mladý pár z vesnice v údolí. Policejní závěr zní, že šlo o nešťastnou náhodu – postarší žena uklouzla na ledu a uhodila se do hlavy.

Ve vesnici žije Mariina dcera Valerie, která má malou realitní agenturu. Zaměstnává svou nevlastní sestru Olgu, která jak se zdá žije ještě jiný život. Tajemství ve vesnici má však více obyvatel. Valerie se dozvídá, že to možná s úmrtím její matky mohlo být jinak. Krátce nato někdo zdálky Olgu zastřelí u jedné z chalup na samotě. Žena tady měla mít schůzku s potencionálním zájemcem o koupi této nemovitosti a ten den právě zastupovala Valerii. Jelikož jsou si obě ženy dost podobné, nabízí se otázka, zdali měla být obětí skutečně Olga. Navíc to není první vražda realitní agentky – nedávno někdo v Praze ubodal mladou makléřku a policie dosud vraha nevypátrala.

Česká spisovatelka, redaktorka, scenáristka a také nadšená cestovatelka Michaela Klevisová přivedla před dvanácti lety na svět pražského kriminalistu Josefa Bergmana. Po románu Kroky vraha se k němu ještě několikrát vrátila a mezitím se věnovala mimo jiné i povídkám o kočkách. Za svou práci získala dvakrát Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku.

Aktuální titul Sněžný měsíc je šestým případem Josefa Bergmana, ale je nutno hned v úvodu podotknout, že se tohoto vyšetřovatele dočkáme až po nějakých 120 stránkách. I na křtu knihy, který proběhl na konci července toho roku, občas někdo nadhodil, že se tentokrát jedná o trochu delší úvod. Michaela Klevisová má ale natolik skvělý cit pro popis atmosféry, že to kupodivu vůbec nevadí. Jistě, čteme detektivku, a tak je jasné, že se smrtí Marie nebude něco v pořádku, ale až do nějaké třetiny knihy se de facto dokážeme obejít bez detektivní zápletky, což už o něčem svědčí.

Zjišťujeme, že jsme se snadno nechali vtáhnout do osudů jednotlivých (a dosti věrohodně popsaných) postav. Autorka k nim přistupuje s pochopením. I ty záporné charaktery nejsou pokaždé vyloženě záporné a mají často pro své jednání důvod. Každá z postav má slabší či silnější pouto k místu, ve kterém žije, a také různé důvody, proč zde žije. Zajímavé je také to, jak se Michaele daří sugestivní popis běžných lidských činností, ať už je to procházka v lese nebo třeba ranní káva a pohled z okna kuchyně.

Spisovatelka ve své novince dokonale využívá genia loci. Po zimním prologu nás zavádí do letních Beskyd plných luk s nádherným výhledem, do lesů, ve kterých šumí potůčky, ale které mohou být s přicházejícím soumrakem také poněkud tajemné, až strašidelné. Několikrát je popis místa děje natolik výstižný, že není pro čtenáře problém získat pocit, jako by tam s knižními hrdiny byl. Skoro cítí tu vůni rozkvetlé louky, a dokonce se mu zdá, že vnímá i lehký teplý větřík a ospalost letního dne. Jenomže někde v těch idylických dnech a v idylické, byť leckdy poněkud drsné krajině chodí vrah, který už minimálně jednou zabíjel. Je tedy třeba společně s Bergmanem zjistit, jestli je nějaká spojitost mezi pražskou vraždou a tou v Beskydech. Jak už to v detektivce bývá, i v tom na první pohled největším ráji se děje nějaké zlo pod povrchem. Je skutečně motivem boj o dědictví (zděděná chalupa), nebo mají zločiny kořeny úplně jinde?

S tím, jak se na scéně objeví Bergman, se román posouvá mnohem více ke klasické detektivce a psychologická rovina trochu ustupuje. Přicházejí obvyklé dedukce, výslechy, prověřování a kombinování, tedy to, co máme na tomto žánru tak rádi. Postupně se před námi odhaluje historie jednotlivých událostí a tajemství některých postav, což však Bergmanovi zároveň nabízí další motivy. Pokud byla autorka dosud skoupá na fyzický popis jednotlivých aktérů, tak to napravuje až tady, optikou Bergmanova nezaujatého pohledu a postřehu. K samotnému odhalení dojde těsně před koncem knihy a proběhne bez výraznějšího dramatu. Odpovídá to ale celkovému vyznění románu více než nějaká ztřeštěná akce na poslední chvíli, korunovaná nesmyslnými zvraty, jak to občas vídáme u jiných detektivkářů…

Možná se vám podaří pachatele uhádnout, možná ne. Já se o to ani nepokoušel, nechal jsem se unášet pozvolna plynoucím příběhem se sugestivní atmosférou a příjemným mrazením v zádech. Vydejte se i vy s autorkou do Beskyd. Protože kromě krásné přírody jsou v tamních lesích tajné cestičky, které vedou ke skrytým místům nebo usedlostem, kde se událo něco špatného, co ovlivnilo osud několika lidí. Pokud jste příznivci klasické detektivky s věrohodně propracovanou psychologickou stránkou, nejspíše budete mít po přečtení pocit příjemně strávených chvil s románem, který vás zavedl na místa, kam byste se nejraději hned vypravili.

 

Text: Michaela Klevisová (2019)
Vydáno: Motto ve společnosti Albatros Media a. s. (2019)
272 stran

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.