Co může být angličtější než literární festival plný spisovatelských hvězd? Snad jedině když na něm dojde k vraždě…
Oblíbená série detektivek, kde Agatha Christie je jen vedlejší postavou a pátrání vede její hospodyně Phillida Brightová, pokračuje druhým dílem. Vesnice sousedící s Mallowan Hall pořádá charitativní „vražedný festival“, kde budou slavní autoři (a skutečné osobnosti) dávat lekce, přednášet a hodnotit povídkovou literární soutěž amatérských psavců. Kdekoli jinde by otrava účastníka vyvolala paniku, tady ale násilná smrt hlavně podnítí nejrůznější spekulace a zasvěcené komentáře „odborníků na jedy“, kterých je tu víc než dost. A všichni jsou zároveň i podezřelí…
Tahle knížka od Colleen Cambridge je tentokrát vyloženě lahůdkou pro literární fajnšmekry a fanoušky detektivek. Požitkem bylo sledovat, jak se Dorothy L. Sayersová spolu s K. G. Chestertonem snaží vyřešit skutečnou vraždu, když přece na papíře jim to tak jde. (Musím si jen osvěžit Anthonyho Berkeleyho, který dnes už upadl v zapomnění). Mohli klidně mít víc prostoru. Ale tento příběh je vyprávěn zezdola, očima personálu. Slavní autoři už svou porci pozornosti dostali…
Tenhle díl jsem si užívala od začátku. Bavilo mě nejen prostředí domácnosti Agathy Christie, kde má ve svém služebnictvu věrné fanoušky a zaryté odborníky na vraždy – takže se nějakým způsobem na vyšetřování podílí třeba i šofér nebo majordomus. Skvělé bylo ale i prostředí literárního festivalu, přítomnost Sayersové a Chestertona, ale hlavně různé figurky amatérských spisovatelů, kteří berou své fiktivní postavy velmi vážně a za možnost publikování by obětovali i svého prvorozeného. S těmi byla velká švanda, nemluvě o tom, že první vražda jako by vypadla z Prasklého zrcadla.
Rázná a puntičkářská paní Brightová, hospodyně, amatérská vyšetřovatelka a velitelka celého domu, všude šmejdí, tentokrát s mnohem větší sebedůvěrou. Po událostech z první knihy Vražda v Mallowan Hall se ve městě nenajde nikdo, kdo by pochyboval, že se paní Brightová k někomu jen tak přišla zeptat na recept k rebarborovému koláči. Ani omylem. Inspektor Cork jen otráveně koulí očima, šofér Bradford se pobaveně usmívá, všichni ostatní ji raději poslušně odpovídají na otázky. Odpor je marný. Už dlouho jsem se u detektivky tak nepobavila. Svým přesvědčením o vlastní genialitě a neschopnosti ostatních mi dost připomíná ženskou verzi Poirota…
Originál: Trace Of Poison, 2022
Překlad: Pavel Pokorný
Vydal: Kalibr, 2024
285 stran
