Krev titánů (Robert Jackson Bennett)

Když tady toho pána napadlo přenést klasickou detektivku do naprosto fantasy prostředí, uhodil hřebíček na hlavičku. Jednak je radost objevovat jeho vymyšlený svět a zákonitosti, plus tady máme nádherné vyšetřování…

Autor se otevřeně inspiruje Rexem Stoutem: i on má všetečného slídila, který sbírá informace a shání svědky, a hlavního vyšetřovatele, který nerad chodí mezi lidi, a tak si radši poslechne, co zjistil jeho člověk. Až na to, že Nero Wolfe nechodil ven, protože byl extrémně tlustý, zato naše hrdinka Ana Bodrová je uměle upravená na extrémní vnímavost. Oba jsou však geniální detektivové s brilantní dedukcí. Anin člověk je Kol, který má upravenou paměť. Jejich fantasy svět je plný genetických úprav nejen lidí, ale i věcí, domů, všeho. Subžánru se prý říká biopunk.

Už v prvním díle Pohár smrti mě fascinovaly tyhle nápady, např. řasnaté dveře, které se otevřou jen správnou vůní atp… (A mrtvola, ze které vyrostl strom.) A tady záhady pokračují: úředník finanční správy zmizel z uzavřené místnosti v nejvyšším patře věže. Ale jak už to tak bývá, tahle záhada zamčeného pokoje je teprve začátek…

Tentokrát se podíváme blíž na samotný základ říše – zpracování monster. Z moře na pevninu útočí leviatani, z jejichž mrtvol pak lidé těží suroviny, díky kterým jsou možné všechny ty úpravy, vylepšování, „alterace“. Vlastně to, proti čemu lidi bojují, jim zároveň dává prostředek být příště lepší a porazit leviatany znovu. Způsob zpracování jejich krve je však přísně tajný a zdá se, že tohle tajemství bude ústředím motivem celého příběhu.

Autor tu s úsměvem předkládá vlastní verzi klasické detektivkářské otázky: jak to, že vychytralý vrah je vždy o krok napřed? Ale v jeho geniálním fantasy propracovaném světě je i odpověď pořádně zvláštní, jiná, než jakou byste čekali.

V podstatě se dá říct, že tu hrozí teroristický útok. Ale způsob, metody a dopady jsou tak neskutečně divoké, že by to nenapadlo ani Jefferyho Deavera – protože holt nepíše fantasy a musí se držet běžných přírodních zákonů…

První díl téhle série Pohár smrti získal prestižní americkou cenu Hugo pro nejlepší fantasy roku. Jistě, tenhle gejzír nápadů je báječný. Ale všichni milovníci detektivek také oceňují, s jakou lehkostí a fantazií zaplétá autor tradiční detektivní motivy (geniální detektiv a jeho pomocník, krátící se čas do útoku…) do svého fascinujícího světa, kde mají úplně nové formy.

Krev titánů je literární požitek, který jsem si šetřila, abych si ho mohla vychutnat v klidu. A stálo to za to.

Originál: Drop of corruption, 2025
Překlad: Milan Pohl
Vydal: Host, 2026
503 stran