Hrubý pytel, hrubá záplata (Petr Hudský)

Vzali byste někdy rádi spravedlnost do vlastních rukou? Řada postav v této povídkové sbírce to skutečně udělala. A to způsobem, že se budete divit. Ale také se i bavit…

Přísloví „na hrubý pytel, hrubá záplata“ jistě zná každý. Tím pádem ví, že to znamená, že když se někdo chová zle, arogantně, či neurvale, měli bychom mu to oplatit stejnou mincí. Podobá se to trochu přísloví „s čím kdo zachází, tím také schází“. Scénárista Petr Hudský (mj. spolupráce na seriálech Kriminálka Anděl, Labyrint, Hlava Medúzy), autor rozhlasových her pro malé i velké posluchače a několika knih pro dětské i dospělé čtenáře, dovedl tohle přísloví tak říkajíc k dokonalosti. Ve sbírce určené už výhradně dospělým čtenářům přináší jedenáct povídek po zhruba patnácti stránkách, kde se většinou někdo nějakým způsobem proviní, ale neskončí v rukou spravedlivého soudu. Vtip je v tom, že by si to možná nakonec – tváří v tvář často mnohem většímu zlu, než páchal on sám – možná přál. Povídky poprvé vyšly už v roce 2006 v nakladatelství Kvarta, poté jako e-kniha v roce 2014 (Indeart), a nyní je znovu vydává Radioservis.

V první povídce Chléb a hry budeme svědky toho, jak díky smrti matky při přepadení pumpy vyrostl z malého chlapce za pomoci jeho babičky samozvaný mstitel. Následuje povídka Ďábelské toasty o jednom podrazu s „nadpozemskými důsledky“. Příběh pomsty za zmasakrovaného bratra se odehraje v příběhu Zvednuté mandle. Chataři možná ocení povídku Polárka, o svérázném způsobu, jak se vypořádat s vykradači chat. Vtipná povídka Melouny bude vyprávět o jednom nečekaném výsledku plánovaného přepadení pošty. Pořádnou porci černého humoru přináší gangsterská povídka Žraločí steak odehrávající se ve stylu filmů Guy Ritchieho nebo Quentina Tarantina. Na podobné vlně ještě zůstaneme v další povídce Hustá kaše, u které se můžete pobavit nad jednou dvojicí packalů a jedním smolařském bytovém lupiči.

Jsme za půlkou a humor vystřídá tak trochu duchařská historka Utopenci o jedné nečekané fušce nájemného zabijáka a volně navazující na Hustou kaši. Už tu byl humor i krimi, a tak je čas lehce zabrousit do temnějšího žánru. Lehce hororový příběh Chléb náš vezdejší nás přesvědčí o tom, že někdy je veškerá snaha marná, když i dobrý úmysl se může ošklivě zvrtnout. Předposlední povídka Krev a mlíko vypráví o tom, že pomsta po mnoha letech může být pochopitelná, jen musí být vykonána na tom správném viníkovi. V poslední povídce už skutečně zapadneme do hororového žánru. Příběh s výmluvným názvem Sekaná se trochu podobá povídce Chléb náš vezdejší a bude se nás snažit přesvědčit, že někteří lidé si šanci uniknout zlu ani nezaslouží.

I když se jedná o samostatné příběhy, jsou propojeny některými postavami. Někdy se postava z jedné povídky v některé další jen mihne nebo je o ní zmínka, jindy je zase její osud v některé z dalších povídek završen. U některých osob – pokud si nedáme do souvislosti jméno postavy či určitý charakteristický znak – nám propojení dojde až časem. Pokud byste začali mít zmatek v tom, kdy se jednotlivá povídka vlastně odehrává a jaké je mezi nimi časové rozpětí, tak vám možná pomůže „bonusový materiál“ na konci knížky pojatý ve stylu bonusů na DVD. Kromě časové osy tam najdete mimo jiné vystřižené věty, vybrané překlepy, nebo alternativní konce.

Ne každá povídka má ostatně jednoznačný konec, někdy se musí čtenář malinko zamyslet, aby pochopil, jak to autor myslel (Krev a mlíko), jindy má zase ne zcela uzavřený konec (Sekaná) a autor ho ponechává zcela v režii čtenářově fantazii.

Povídky jsou seřazeny velice šikovně. Po přeci jen chladnějším rozjezdu následují drsné, a přesto díky hodně černému humoru zábavné povídky, které přináší jisté odlehčení před závěrečným „sešupem“ do hororového žánru. Já osobně považuji za nejlepší povídky Žraločí steak, Hustá kaše a Melouny. Je to už sice otřepané tvrzení, ale přesně tohle bych si uměl představit zpracované do samostatného románu. Nebo do celovečerního filmu, nejlépe ve stylu Pulp Fiction. Nicméně i povídky Chléb náš vezdejší a Sekaná by pod taktovkou schopného režiséra mohly být takovou českou odpovědí na různé americké „vyvražďovačky“.

Antologie krimi povídek ve stylu Černé sanitky či Draculova švagra, s bohatou příměsí hororu a černého humoru, bude opravdovou lahůdkou pro ty, kdo mají tenhle žánr rádi. Velmi jsem ocenil ono podvědomé zlo, které v každé povídce číhá, ale vy nevíte, z jaké strany přijde. Po sbírce Davida Urbana Tři opice vám v krátké době přinášíme další důkaz, že naši čeští autoři povídky opravdu umí, a možná vám dáme další důvod zkusit něco jiného než samostatný román.

Text: Petr Hudský (2021)
Vydáno: Radioservis, a.s. (2021)
180 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA