Zrcadlový muž (Lars Kepler)

Únos za bílého dne, omámení, probuzení… Jenže lepší by možná bylo se neprobudit. Osmý titul s detektivem Joonou Linnou také vyšel jako audiokniha.

Předloni vyšel zatím poslední společný titul švédské manželské dvojice Alexandra Ahndorila (1967) a Alexandry Coelho Ahndorilové (1966) píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Oba manželé se zprvu věnovali jinému žánru, pak se ale spojili a začali psát detektivní thrillery. Jejich zvolený pseudonym je jednak poctou Stiegu Larssonovi, k jehož dílu se ve svých románech hlásí (k tomu se dostanu za chvilku), a jednak německému matematikovi a astrologovi Johannesi (Janu) Keplerovi. Autorská dvojice si zpočátku myslela, že bude psát v utajení, ale jejich skutečná jména byla odtajněna poměrně rychle. Také navštívili Českou republiku, takže na internetu s nimi můžete najít několik rozhovorů.

Hlavním hrdinou jejich románů je detektiv finského původu Joona Linna. Sám tak trochu záhadný, ale vždy kráčející neústupně za svým cílem, bez ohledu na následky – a jak už to v podobných příbězích bývá – i rozkazy svých nadřízených. Ale tohle vše nakonec nese své ovoce, i za cenu mnoha šrámů. Poprvé se objevil v knize Hypnotizér z roku 2009, která byla také zfilmována.

Na začátku příběhu Zrcadlového muže je unesena šestnáctiletá Jenny, a to za bílého dne, nedaleko její školy, a dokonce před zraky spolužačky. U Jenny prostě zastavil kamión, řidič vystoupil, srazil ji k zemi a naložil na korbu. Od té doby Jenny nikdo neviděl, i přes veškeré úsilí policie a masového zapojení sdělovacích prostředků.

Krátce po této události se čtyřicátnice Pamela vypraví se svou dcerou Alicí a partnerem Martinem do zimního střediska. Zatímco si užívá ve wellness centru odpočinkový den, Martin s Alicí si vyrazí na výlet přes zamrzlé jezero. Oba se však na tenkém ledě proboří. Martinovi se ještě povede zachránit, ale Alice nenávratně zmizí v hluboké ledové vodě jezera. Pamele se zhroutil svět a Martin, který už takhle trpěl depresemi a nočními můrami poté, co mu před mnoha lety při dopravní nehodě zahynuli rodiče a dva bratři, skoro nemluví a stává se pacientem psychiatrické kliniky.

Po pěti letech je na dětském hřišti v centru Stockholmu nalezeno oběšené tělo Jenny. Po celé ty roky byla uvězněna na jakési farmě spolu s dalšími dívkami, které byly zavřené v klecích jako zvířata. Každý „prohřešek proti pravidlům“ se krutě trestal, pokus o útěk znamenal nelidské mučení nebo smrt. K dívkám přicházel muž, který si říkal Cézar, a znásilňoval je a mučil podle libosti. Jenny se však přesto všechno zřejmě podařilo utéci, ale ve Stockholmu na ní čekala past. Martin, který na zkušební dobu znovu bydlí s Pamelou, byl zřejmě při noční procházce se psem svědkem celé události. Duševně nemocný muž má však psychický blok a jediné, co ho možná dokáže odstranit, je hypnóza (objevuje se tu postava hypnotizéra z prvního titulu – pozn. red.) Pamela mezitím jedná o adopci sedmnáctileté Mii, jenže jak to vypadá, tajemný Cézar se dozví o Martinově snaze a cítí se nežádoucím svědkem svého „potrestání“ ohrožen. Rázem se v ohrožení ocitne i Mia…

Autorský pár dle svých vlastních slov původně zamýšlel napsat jednoduchý a rychlý thriller, nakonec ale přidával další zápletky, až vznikla taková „psychologická noční můra“. V ní jsou pak zhuštěné všechny agrese proti ženám. V doslovu spisovatelé koneckonců uvádějí, kolik žen bylo zabito, znásilněno, kolik procent z toho tvoří jaká skupina pachatelů a tak dále. Motivem sexuálního násilí na ženách se hlásí k již zmíněnému Larssonovi a především k jeho prvotině Muži, kteří nenávidí ženy. Některé motivy z tohoto slavného románu se objeví nebo jsou ještě více rozvedeny v „Keplerově“ knize. Přesto se nelze zbavit dojmu, že převládá snaha čtenáře šokovat, děsit a vzbuzovat v nich znepokojivé pocity. Asi mohu prozradit, že za vším stojí náboženský fanatik podporovaný svou matkou (uvězněné dívky jí neřeknou jinak než „babička“), jehož k činům vedly otřesné zážitky z dětství. To je asi jediná snaha o nějaký sociálně-kritický pohled, jenže tohle už tu bylo mnohokrát rozvedeno do daleko větší hloubky.

Faktem je, že snaha o šokování se autorům daří, alespoň zpočátku. Zejména scény z farmy zabíhají občas až do hororového žánru. Autorská dvojice je velkým fanouškem kinematografie, a tak se své příběhy snaží psát ve stylu filmového vyprávění. Používají k tomu třetí osobu v přítomném čase, cit na detail, který by byl možná pro čistě knižní vyprávění zbytečný, ale tady si čtenář dokáže živě představit, jak by scéna mohla vypadat na plátně nebo televizní obrazovce. Zejména závěrečná „akční scéna“ by jistě udělala radost Michaelu Bayovi a jeho kolegům.

Problémem se postupem času stává uvěřitelnost. Farmu po většinu času hlídá důchodkyně s holí, na kterou si občas nasazuje hrot s jedem. Že by jí dívky při uvolněnějšímu režimu prací ve dvoře nedokázaly přemoci? „Babička“ pak ještě navzdory věku dokáže jezdit s kamionem a jak to vypadá, má oči všude a dokáže se rychle přemístit kam je potřeba.

Některé scény, zejména terapie s nemocným Martinem, se na můj vkus trochu vlečou (tedy pokud tohle zrovna není Váš sálek čaje), ale to jsou asi jen jediné výpadky z rytmu. V ději se pravidelně střídá pohled na farmu, Pameliny starosti a policejní vyšetřování. Za nadstandardní (tedy ve smyslu povedené) jsou pak scény zásahu ve „feťáckém doupěti“ plném ptáků nebo akce v utajení v motorkářském klubu. Závěr může být pro leckoho hodně překvapivý až šokující. Uvěřitelnost je však druhá věc, jestli je vůbec takové vysvětlení možné. Autoři v jednom rozhovoru uvádí, že měli celou řadu konzultantů, mimo jiné specialistu na sériové vrahy, nicméně bylo by zajímavé přečíst nebo pustit si někdy celý příběh znovu, jestli by obstál z hlediska logiky.

Foto: OneHotBook

Všechny tituly autorské dvojice publikující pod jménem Lars Kepler načetl herec Pavel Rímský. Jeho hluboký a příjemně zabarvený hlas je už řadu let devizou českého dabingu. Knihu načetl velmi srozumitelným hlasem. Po dobu poslechu jsem ani jednou neměl potřebu pustit si něco zpětně kvůli tomu, že bych interpretovi nerozuměl. Příběh vypráví v poklidném tempu, to však neznamená, že by mu chyběla dramatičnost ve vypjatých scénách. Dokonce i ženský pláč mu věříte a zní věrohodně. Je tedy skvělou volbou kvůli srozumitelnosti a citu pro přímou řeč (a pro scény navození hypnózy téměř dokonalý). Zážitek z poslechu umocňují vhodně zvolené – většinou dramatické – hudební předěly.

Zrcadlový muž je příběhem, ve kterém byste se rozhodně nechtěli ocitnout. Ztělesňuje noční můry mladých žen nejen ve Švédsku. Hlásí se k odkazu Stiega Larssona, ale využívá ho spíše k šokování čtenářů. Na konci už je toho násilí tolik, že v některých scénách začnete lehce otupovat. Přesto všechno se díky několika scénám, zápletce a rozuzlení (byť si o něm můžeme myslet své) jedná o dílo znatelně převyšující průměr severských detektivek.

Knižní předloha:
Originální název: Spegelmannen (2020)
Vydání v České republice: Host (2020)
Přeložila: Karolína Kloučková
511 stran

Audiokniha:
Vydáno: OneHotBook (2020)
Čte: Pavel Rímský
Celková délka: 20 hodin 5 minut
Médium: 2x CD mp3

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA