Edward Carney se jednoho krásného dne před odchodem do práce rozloučí doma s manželkou. Ta by normálně jela s ním — oba totiž pracují jako piloti v malých soukromých aerolinkách, jenže silná migréna manželku tentokrát přinutí zůstat doma. Ed si před domem všimne zaprášené dodávky s poznávací značkou z jiného státu. Ta stojí poblíž jejich domu již několik dní.
Hned z letiště volá Ed domů, protože mu manželčiny bolesti hlavy dělají starosti. Telefon ale nikdo nebere. Později to zkouší ještě několikrát, dokonce i po vzletu, z paluby letadla, ale vždy se stejným výsledkem. Ozývá se pouze vyzváněcí tón…
Nebývá zvykem popis děje ukončit již v těchto místech, ale tady to udělat musím. Jeffery Deaver je známý svými dějovými zvraty, a jeden takový na vás čeká hned na konci úvodní kapitoly a já vás o něj nechci připravit. Jistě si totiž budete podle řádků myslet, že víte, jak se děj bude vyvíjet dál, ale…
Úvod tedy přeskočím a prozradím, že se po Sběrateli kostí měli čtenáři v tomto románu možnost setkat podruhé s geniálním kriminalistou Lincolnem Rhymem a jeho krásnou pomocnicí, policistkou Amélií Sachsovou. Nechybějí i některé postavy z prvního románu — ošetřovatel Thom, agent FBI Dellray, detektiv Sellito či laboratorní expert Cooper. A samozřejmě nechybí ani geniální protivník — tentokrát je to elitní nájemní zabiják, který si říká Tanečník. Rhyme s ním má dokonce nevyřízené účty, protože před pár lety zabila bomba nastražená Tanečníkem jednoho ze členů Lincolnova týmu.
Nyní půjde o ochranu důležitých svědků, kteří mají za pětačtyřicet hodin svědčit v soudním procesu proti obchodníkovi se zbraněmi, který si — jak se zdá — Tanečníka najal. I když se doba do procesu nezdá tak dlouhá, ani Lincoln, ani Tanečník nepromarní žádnou minutu. Lincoln si musí přiznat, že je jeho protivník mimořádně silný a přirovnání souboje dvou geniálních mozků (byť je každý na jiné straně zákona) k šachové partii není vůbec od věci, protože nestačí plánovat „já udělám tohle a on udělá to“, nýbrž „já udělám tohle, on na to určitě neskočí a udělá naopak tohle a na to já právě čekám“. Napínavá hra úkladů, léček, předvídání a geniálních dedukcí může začít.
Podobně jako ve Sběrateli kostí je děj přesně vyvažován mezi forenzní pátrání v Lincolnově bytě a dramatické události „tam venku“, tedy v New Yorku a okolí. Pokud byste se báli nudy při popisu kriminalistických postupů, pak vězte, že tentokrát je tahle část románu o něco pestřejší, dojde totiž i na popis různých taktických pravidel, přičemž je vidět, že se Jeffery na svou knihu jistě patřičně připravoval. Samozřejmě o odměnu v podobě pořádné akce nepřijdete. Za všechny bych snad mohl uvést tu na palubě letadla, která si svou dramatičností nezadá s nejlepšími díly ze známé dokumentární série Letecké katastrofy (Mayday).
Jefferymu však jde i vytváření zajímavých postav. Především těch, u kterých nevíte, jaké k nim máte zaujmout stanovisko. Zatímco ve Sběrateli to byl agent Dellray, tady je to jedna z hlavních ženských postav jménem Percey. Během čtení knihy k ní můžete pocítit ledacos — lhostejnost, pohrdání, účast, smutek i obdiv a sympatie.
Mnozí z nás mají tendenci být k pokračováním románů skeptičtí, ale druhá kniha ze série Lincoln Rhyme představuje rozhodně důstojného nástupce. Dokonce bych se nebál souhlasit s mnohými názory v různých diskusích, že jde o jednu z nejlepších Deaverových knih. A to ani nemluvím o závěrečném zlomu, který je tak šílený (nebo geniální?), až je diskutabilní (bude zajímavé přečíst si knihu podruhé), ani o dalším překvapivém odhalení, které už by v tak zvraty nabitém románu ani nemusel být.
