Hugh de Singleton je lékařem a bailiffem na panství v Bamptonu, kde se pro svého pána snaží udržovat pořádek a napravovat kosti kolem roku 1365.
Řádění vlka v okolí je přesně tou starostí pro bailiffa, tedy soudního vykonavatele s řadou dalších funkčí, jež musí řešit. Obzvlášť když to vypadá, že vlkovi padl za oběť i noční strážný Alan. Ale kde zůstaly jeho boty? Při pátrání po botách, které by Hugh mohl vrátit vdově, přichází jen na další záhady, kterými je tahle smrt u kostela zahalena. Kam se poděl vlk? A proč je kněz od sv. Ondřeje tak vypasený, když nájemci jsou po tuhé zimě kost a kůže? Kdo napadl Hugha na lesní cestě a kdo zabil protivného oráče?
Otázky spíš přibývají, než aby mizely, a nešťastný lékař prochodí mnoho bezesných nocí na hradbách bamptonského hradu ve snaze dobrat se odpovědí. Nakonec bude muset vykopat mrtvého, rozhánět rvačku mezi kovářem a pekařem a protrpět výslechy páchnoucích poddaných, kteří považují koupel za mrháním vodou, než mu zasvitne naděje na odhalení…
Bailiff je vůbec podivná funkce. Panství má svého správce i koronera, bailiff přesto zastává řadu povinností, které by logicky měly patřit jim. Hugh tak krom vyšetřování vybírá poplatky, chytá pytláky a zahání ovce, je taková děvečka pro všechno. Středověk je stále plný záhad…
Čtenář si může občas připadat jak na jiné planetě, když sleduje pátrání, kde podezření vyvolá už jen pouhý fakt, že někdo nosí lepší boty, než na jaké se zmůže; kde se účel záhadného předmětu, jak vystřiženého z televizního kvízu, nedá vygooglit na netu, a kde je prakticky nemožné vyznat se v rozdělení pravomocí na panství, rozpůleném mezi šlechtu a církev. Ne že by se autor nesnažil vše vysvětlit. Ale když město má dva kostely a čtyři různé vikáře…
Hugh de Singleton je dobrý lékař, ale nezkušený vyšetřovatel. A tak uplyne spousta vody (a zjistíme zatím mnoho podrobností z běžného života středověkého městečka) než se bailiffovi podaří pospojovat důkazy a vědomosti. Vlastně v to už ani sám nedoufal:
„Toho dne byl k obědu jako první chod králík zapečený v těstě, jako by si chtěl kuchař dělat legraci z mojí neschopnosti. Nedokázal jsem ukázat na pytláka. Nedokázal jsem najít vraha. Nedokázal jsem najít vlka, pokud tam nějaký vlk k nalezení byl. (…) A ano, ani manželku jsem si najít nedokázal.“
Profesor Melvin Starr i v druhém dílu své série ze středověké Anglie dokázal pečlivě vykreslit všední starosti městečka plného dobrých i zlých lidí. Možná jen odhalení pachatelů mohlo být okázalejší. Agatha Christie nás naučila čekat pompézní představení na závěr knihy – a když se nedostaví, jako by nám něco chybělo. Ale to je jen detail, který výsledný dojem pohodové poklidné knížky nijak nekazí…
Originál: A Corpse at St Andrew´s Chapel, 2013
Překlad: Marie Válková
Vydal: Knižní klub, 2016
302 stran
