V edici Bilingua Crimi nakladatelství Garamond byli doposud publikováni pouze anglicky píšící klasikové detektivky. Sir Arthur Conan Doyle, Raymond Chandler a Agatha Christie. V letošním roce zabrousilo nakladatelství rovněž do francouzštiny dvěma sbírkami případů komisaře Maigreta. Ten druhý pojmenovaný Zabiják Stan bych vám rád představil.
Komisaře Maigreta zastihujeme v různých situacích a v různých koutech Francie. V prvním a titulním příběhu Zabiják Stan si musí poradit s bandou Poláků vyvražďující lidi na samotách, v povídce Hotel Severní hvězda se komisař již chystá do důchodu a další čtyři příběhy ho již zachycují na penzi. Bouře nad kanálem La Mance zachycuje manželský pár Maigretových na cestě do Anglie, ale kvůli bouři zůstanou na francouzské straně, kdy si navíc bývalý policajt vyzkouší, jak těžká může být role svědka, Pochybný pan Owen je zavražděn v luxusním letovisku Cannes, Notář ze Chateauneuf žádá bývalého komisaře o vyšetření krádeží ve své rodině a dívka z posledního příběhu sbírky, Slečna Berthe a její milenec, pro změnu napíše Maigretovi dopis, že se cítí v ohrožení života a on je tak donucen opustit poklid na Loiře a vydat se do Paříže.
Maigret se svou dýmkou a často také sklenkou piva nepatří k detektivům, kteří na konci shromáždí podezřelé a u každého uvedou možné motivy či věci v jejich prospěch, do vyšetřování se mu mnohdy zpočátku ani nechce, někdy může působit i pořádně nabručeně, ale nakonec se dobere k rozuzlení. Pokud si člověk uvědomí, že ve stejné době vycházely i klasické anglické detektivky třeba právě Agathy Christie, jsou tu určité rozdíly. Příběhy se daleko více věnují i chudším vrstvám společnosti, otevřeněji se mluví o věcech sexu a i atmosféra je jiná, i když také, simenonovsky, charakteristická.
Velkou výhodou knihy je, řekl bych, dvojjazyčné vydání. Kdo chce, můžete dát přednost originálu, jiný zas českému textu, případně i porovnávat jak se překladatelé poprali se Simenovým rukopisem.
Těch šest maigretovských novelek poprvé vydaných v roce 1938 možná není to nejlepší, co jsem doposud s tímto pátračem četl, rozhodně ale příjemné počtení s poměrně originálními zápletkami, a jak už jsem naznačil, s atmosférou barů, hospůdek a dalších motivů typických pro autora.
Jen mi zůstává záhadou, proč Simenon poslal Maigreta na konci třicátých let do důchodu, a pak vycházely případy, kdy je ve službě. Asi si budu muset častěji přečíst nějakou tu maigretovku.
Originál: Stan le tueur
Překlad: Hana Davidová, Jarmila Fialová a Tomáš Kybal
Garamond, Praha 2010, edice Bilingua Crimi
508 stran
www.e-garamond.cz
