Krátce po Velikonocích přijel do Prahy norský novinář, skladatel a spisovatel Thomas Enger, duchovní otec nové hvězdy investigativní žurnalistiky Henninga Juula. V pražském megaknihkupectví Neoluxor se setkal se čtenáři na autogramiádě spojené se křtem své knihy Instinkt dravce, která je třetím titulem zamýšlené pětidílné série.
Na našich webových stránkách jste si již mohli přečíst recenzi na Engerův Kamenný déšť, kde se norský novinář Henning Juul poprvé představil. Poznali jsme ho jako zlomeného muže, který za dosud neznámých okolností přišel při požáru bytu o syna a sám utrpěl četné popáleniny. Po rekonvalescenci se vrací opět do práce a hned je mu přidělen úkol psát o případu ukamenované studentky.
Kamenný déšť, kterým si Enger splnil svůj sen napsat román, se setkal s poměrně příznivým ohlasem ve světě. Obdržel několik cen a zájem projevili i norští filmaři. Ani v Česku si nevedl špatně, i když ohlas zase až tak žhavý nebyl, názory uživatelů kolísaly od fascinací příběhem až po odrazení nudným začátkem.
Rok po své prvotině napsal Thomas Enger další díl s Henningem Juulem, s názvem Fantomová bolest. Tady jsou čeští čtenáři s kladným hodnocením zatím ještě zdrženlivější, nicméně kniha si ve světě špatně nevede (recenzi vám v budoucnu také přineseme). Opět byla přeložena do mnoha jazyků a filmaři se nakonec rozhodli natočit všechny díly série (nepřipomíná vám to jistého Engerova švédského kolegu?). Na svých webových stránkách Thomas podotýká, že když psal celý příběh Kamenného deště u nich doma na kuchyňském stole, neuměl si nic takového představit (no, kdo by uměl, že).
Spisovatel, který svou práci a zájmy rozděluje mezi žurnalistiku, psaní, fotbal, hraní na piano či příležitostné skládání, absolvoval v našem hlavním městě tiskovou konferenci, celou řadu rozhovorů a zmíněný křest.
Projít knihkupectvím ve Světový den knihy a autorských práv, kdy jsou navíc všechny tituly o patnáct procent levnější a u každé pokladny stojí patnáct až dvacet lidí, je docela umění. Na autogramiádu přesto dorazily zhruba čtyři desítky lidí. Úderem sedmnácté hodiny přišel sám autor, oblečený elegantně v šedém obleku a černých brýlích, tentokrát bez své obvyklé pokrývky hlavy. Křtu se měl původně zúčastnit spisovatelův fanoušek, písničkář Xindl X, kterého však ze zdravotních důvodů omluvila manažerka akce Johana Turnerová.
Setkání s Thomasem Engerem byla rovněž přítomna překladatelka Engerových knih Alice Týnská (o to více zaráží, že vše tlumočila z angličtiny nikomu nepředstavená překladatelka). První si vzal slovo Lukáš Kratochvíl z nakladatelství MOBA. Ten mimo jiné připomněl, že to byli právě oni, kdo začali vydávat severské detektivky ještě před jejich boomem v České republice. Pan Kratochvíl také v krátkosti připomněl, kdo je Thomas Enger a jakých dosáhl úspěchů.
Sám autor se v krátké řeči přivítal s návštěvníky a řekl, že je moc rád v Praze a že je velká čest pro každého autora, když mu kniha vyjde a ještě větší čest, když vyjde v překladu. Tudíž i vydavatelé v Česku se podíleli na splnění jeho snu.
Poté by dán prostor k dotazům z řad čtenářů, avšak nikdo bohužel žádnou otázku neměl. Jediným tazatelem se tak stala paní z jistého nakladatelství, která se zeptala, jak je to vlastně s příběhem rodiny hlavního hrdiny (jeho sestrou a otcem), protože přečetla všechny tři tituly (autor už pracuje na pátém dílu, původně měla být série dokonce šestidílná) a rozuzlení se nedočkala. Upřímně, takovou otázku bych čekal od nějakého naivního a zbrklého čtenáře, ale od člověka „z oboru“ ne. Thomas Enger na to vtipně odpověděl, že jí to může prozradit, ale pak by ji musel zabít…
Následoval křest knihy, který nemohli diváci díky hloučku stojících fotografů téměř vidět. Vím, že je to pro tyto lidi živnost, ale byla to podle mého názoru především starost moderátora, aby usměrnil fotografy. Vždyť své záběry mohli získat i při rozestoupení do dvou hloučků. Dozajista by byli spokojení jak oni, tak přihlížející. Tato drobnost jen přispěla k dojmu z nepříliš dobře připravené a odbyté akce.
S kolegou Juanem jsme byli zajedno, že když už se neptal nikdo z publika, jistě si mohli pár otázek na pana spisovatele připravit sami moderátoři. Vše ještě dovršila anonce z interního „rozhlasu“, která už téměř po skončení celé akce i nadále lákala návštěvníky na hosta Xindla X…
Doufejme jen, že tato událost, která skončila se vším všudy zhruba po třiceti minutách, nezkazí návštěvníkům zážitky z čtení příběhů Henninga Juula. Přeci jen, kniha s celkem dlouhým věnováním, které si odnesl každý zájemce, za krátkou návštěvu doufám bude stát.
Foto: Richard Spitzer
