Tak to je, tak to bude (Sharon J. Bolton)

Bude jedenáctiletý kluk s nezvykle vyvinutými pozorovacími schopnostmi další obětí sériového vraha, který už zabil čtyři jeho vrstevníky? Pomůže mu mladá policistka ze sousedství, kterou ovšem pronásledují její vlastní démoni? Lacey Flintová ve třetím příběhu autorky, která je britským literárním objevem posledních let a drsností si nezadá s Karin Slaughter nebo Mo Hayder.

tak-to-je-tak-to-budeBěhem osmi týdnů zmizelo v Londýně pět kluků ve věku od desíti do jedenácti let. Čtyři z nich se našli zavraždění s přeříznutou krční tepnou. Posledními oběťmi byla desetiletá dvojčata, nalezená na břehu Temže. Žádné ze zavražděných dětí nebylo před smrtí mučeno ani zneužito.

Jedenáctiletý Barney žije pouze se svým otcem. Jeho matka od nich odešla, když byly Barneymu čtyři roky. Ten má teď kromě otce ještě partu kamarádů, jejímž vůdcem je Jorge, starší bratr jednoho z kamarádů. Celá parta mluví o vraždách a nikdo si nemůže být jistý, jestli nebude další obětí. Až na Jorgeho jsou všichni ve věku zavražděných kluků.

Barney má skutečně pocit, že ho kdosi neustále sleduje. Na svůj věk je celkem vyspělý a má neobvykle vyvinuté pozorovací schopnosti. Navíc má talent rychle najit ztracené předměty, které ostatní hledají jen těžko. Už nějakou dobu doufá, že tyhle přednosti využije k nalezení mámy. Možná by mu mohla pomoci i jejich sousedka, policistka Lacey Flintová. Jenže ta má starosti sama ze sebou – právě čerpá zdravotní dovolenou, protože se stále nemůže psychicky vzpamatovat z předcházejícího případu. Tehdy pracovala v utajení na univerzitě v Cambridgi a málem jí to stálo život. Jenže i když o to sama nestojí, je postupně vtahována nejen do Barneyho hledání matky, ale především do případu vražd malých kluků…

V roce 2008 vtrhla britská spisovatelka Sharon J. Bolton na pole thrillerů s románem Obětina. O tři roky později stvořila podobně jako její krajanka Mo Hayder hlavní postavu mladé policejní vyšetřovatelky, která nemá zrovna lehký život a svá traumata neustále vláčí sebou. Konstábl Lacey Flintová se poprvé představila v románu Už mě vidíš? (zde se s autorkou poprvé seznámili čeští čtenáři, Obětina u nás vyšla až později), ve kterém vyšetřovala sérii brutálních vražd ve stylu Jacka Rozparovače. Tím se zařadila mezi kolegyně, které rády čtenáře šokují brutálními podrobnostmi a své oběti nechají koupat v potocích krve. Stala se rovnocennou konkurentkou Američankám Karin Slaughter nebo Lisy Jackson, a také zmíněné Mo Hayder. A i když to má Lacey o hodně těžší než „Blecha“ Marleyová, i mezi ní a jejím starším kolegou existuje poněkud komplikovaný milostný vztah.

O rok později poslala autorka v románu Volavka svou hrdinku do zmíněné cambridžské univerzity. Tak to je, tak to bude se odehrává zhruba měsíc po konci předcházejícího románu. Hlavním vyšetřovatelem sériových vražd je tentokrát inspektorka Dana Tullochová, která se objevila i dřívějších příbězích série s Lacey, ale poprvé jsme se s ní setkali už ve zmíněné Obětině. Ta se ale odehrávala na Shetlandských ostrovech a do série s Lacey nepatří. Nicméně fanoušci Lacey Flintové a Marka Joesburyho se nemusí bát – obou postav se jim dostane vrchovatě. A jak se dá tušit, nakonec do děje velice výrazně zasáhnou.

Třetí příběh s mladou a sympatickou policistkou (kromě dvou krátkých povídek vyšla v originále s touto postavou už čtvrtá kniha) je podle mého názoru zatím nejlepším románem Sharon J. Bolton vůbec. Když vyšel její první česky vydaný titul Už mě vidíš? nejspíš byla řada čtenářů příjemně překvapena neznámou autorkou. Příběh nicméně těžil ze stále populárního motivu neobjasněných vražd Jacka Rozparovače, kterým se dodnes rádi nechávají čtenáři děsit. Následně (česky) vydaný román Obětina se přesunul mimo Londýn, a i když byl čtivý, byl tak trochu na hranici sci-fi. Volavka zase těžila z neméně atraktivního motivu práce v utajení, ponurých univerzitních prostor a tajemných rituálů. Tak to je, tak to bude oprašuje starý dobrý prvek dětských dobrodružství, ale jsme v jednadvacátém století, a tak jsou ta dobrodružství nejen moderní, často ve virtuálním prostředí sociálních sítí, ale také často poněkud morbidní. Tady se nabízí otázka, zdali nejsou dětští hrdinové někdy až moc dospělí (jak to známe z četných amerických filmů) a zdali bychom opravdu v jedenácti letech hledali vraha svých vrstevníků… Ale na kvalitě příběhu to neubírá a lze to všechno také chápat jako výpověď o současnosti, ve které se dospívá rychleji. Bohužel i v tom negativním slova smyslu.

Stejně jako v mnoha dalších současných románech i v tomto hrají sociální sítě velkou roli, zejména Facebook. Autorka se také lehce trefuje i do medií a poukazuje na jejich vinu při vyvolávání masové hysterie. Stejně tak se kriticky dívá i na všechny ty rádoby znalce, kteří se po každé dramatické události vyrojí v nesčetných televizních diskuzích jako houby po dešti. Známe to i z našich televizí moc dobře…

Tak to je, tak to bude je román syrový, stejně jako Londýn v únoru, se svými opuštěnými továrnami a ponurými zpustošenými kotvišti, kde se řada scén odehrává.  Vraždy dětí byly v románech ještě před pár lety těžko představitelné, nicméně se o tom začalo více mluvit v souvislosti s Vraní dívkou a S. J. Bolton opět někdejší tabu poněkud boří a přesouvá hranice kam až lze zajít zase o něco dál. Čtenářům nabízí ze začátku hned dva možné pachatele, ale od poloviny knihy se jejich počet rozšiřuje, někdy až do lehkého absurdna. V románu se sympatickými hrdiny, ať už dospělými nebo dětskými, nechybí napětí a strach, ale také pochopení, láska, a někdy i smutek. To vše je protkáno novodobým dětským dobrodružstvím s řadou kapitol, které jsou zase napsány ve stylu tzv. policejně-procedurálního románu.

Pokud chce recenzent sdělit čtenářům, jak moc je román čtivý a napínavý, používá často doporučení typu „nečtěte to ve vlaku, jinak přejedete stanici“, eventuálně „nedoporučuji číst před spaním, jinak ráno zaspíte do práce“. Podle mě by se pro novinku S. J. Bolton nejlépe hodila rada: „Na nějaký čas zapomeňte na přátele. Budou Vás otravovat, abyste se jim věnovali a budou Vás tak odtrhávat od čtení. Nebudete rádi a budete protivní a duchem mimo, dokud knihu nedočtete.“

Originální titul: Like This, For Ever (2013)
Vydáno: Transworld Publishers, Londýn (2013)
Vydání v České republice: Domino (2016)
Přeložil: Martin Verner (2014)
496 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA